Každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší. Neplatí to ale úplně vždy
Oběh Země kolem Slunce trvá přibližně 365 a čtvrt dne. Proto vznikly přestupné roky, které se uplatňovaly už v antickém juliánském kalendáři a přidávají jednou za čtyři roky den navíc – 29. únor, aby se rozdíl vyrovnal. Má to ale ještě výjimky.
Astronomové začali poměrně brzy upozorňovat na to, že cesta Země kolem Slunce netrvá přesně 365 a čtvrt dne, ale o jedenáct minut méně. Za dlouhá staletí by se tedy kalendář opět značně začal rozcházet s reálným rokem, přírodou, ročními obdobími, jarní rovnodenností, od níž kdysi začínaly kalendáře.
Papež Řehoř XIII. v 16. století rozhodl, že už je nutné udělat úpravu. „Stanovil komisi astronomů a vyhlásil změny v juliánském kalendáři, které vedou k tomu, že až někdy do roku 4840 máme zajištěno, že se kalendář od reálných vesmírných dějů nerozjede o více než o jeden den,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá. Vznikl tak kalendář, který se po papeži Řehořovi označuje jako gregoriánský.
A v čem změna spočívala? „Ne úplně všechny roky jednou za čtyři roky jsou přestupné. Stovkové roky jako 1700, 1800 nebo 2100 přestupné nejsou, pokud nejsou dělitelné čtyřmi sty,“ vysvětluje Jana Tichá.
Bylo ustanoveno, že přestupným „stovkovým“ rokem bude rok 1600 a pak až rok 2000. Roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, stejně tak jako nebude přestupným rok 2100. „Je zajímavé, že oni mysleli takto dopředu,“ komentuje astronomka.
A proč se den navíc přidává právě k únoru? „To vychází z toho, že rok původně začínal jarní rovnodenností, což mělo základ už v jednoduchých pravěkých kalendářích. Únor byl tedy posledním měsícem roku, a tak se den navíc prostě přidal na tehdejší konec,“ odpovídá Jana Tichá.
Související
-
Jakou barvu mají hvězdy? Ty chladnější jsou oranžové až červené, teplejší modrobílé a žlutavé
Lidské oko je zařízeno tak, že když jsou světelné zdroje slabé, přejde víceméně do černobílého vidění. Proto vidíme hvězdy většinou jen jako třpytící se bíložluté body.
-
V únoru už přibývá světla, stále se ale ještě hezky ukazují zimní souhvězdí
Na Hromnice o hodinu více. V únoru už skutečně pozorujeme, že se prodlužují dny. „Ale pořád jsou noci dost dlouhé na sledování oblohy,“ dodává astronomka Jana Tichá.
-
Je tu rok 2024. Židé ale mají rok 5784, muslimové rok 1445 a začne také rok Dřevěného draka
Začal rok 2024 podle gregoriánského kalendáře. I když prakticky celý svět vede v patrnosti právě tento kalendář, různé kulturní či církevní skupiny počítají roky jinak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
