Jan Cempírek: Děkovačka posluchačům
Milí posluchači Rozhlasového sloupku. Asi vám ještě žádný z kolegů sloupkařů nepopsal, jak vlastně tato rubrika vzniká. Nemohu mluvit za všechny, ale v mém případě je to takto.
Napíšu sloupek, pošlu k odsouhlasení redaktorce Martině, což je vážená šéfová této rubriky, a od ní pak přijde text proškrtaný na polovinu s komentářem:
„Milý Cempírku, je to fajn, ale zase strašně dlouhý. To má být krátký sloupek, ne děkovací řeč na Oscarech.“
Šéfové se sice nemá odporovat, ale když už to tu padlo... Ano – když Oscary, tak Oscary! Vždyť bych vlastně měl poděkovat vám všem – posluchačům. A proto tedy: babičko Miluško z Vltavy, děkuji ti a přeji u rozhlasu hodně zdravíčka! Hajný Jardo Pardamců ze šumavského Malšína – ahoj, také díky za poslech a jak ti lítaj včely? A do třetice zdravím mistra Kořínka ze Soběnova – pane Kořínek, vás sice osobně neznám, ale vaše dcerka mi práskla, že sloupky posloucháte každý den, a tak vás zdravím, máte fajn dceru, jste pašák!
Tak, to bychom měli oscarovské vzkazy. Jenže tři pozdravy pro tolik posluchačů je tak málo! Vážně bych nejraději pozdravil z tohoto místa jednotlivě vás všechny – kteří teď posloucháte budějovický rozhlas.
Bohužel to nejde, je vás moc a redaktorka Martina mi k tomu holt nedá prostor. A tak aspoň hromadně. Vážené holky posluchačky, děkuji za poslech a jen chci říct, že vás úplně vidím, dneska vám to totiž obzvlášť sluší! Nejradši bych vás po jedné protočil v kole na bále, a klidně až do ranního kuropění! A chlapi posluchači – jó, kdyby to šlo, vás bych pozval aspoň na štamprdličku, a nad ní bychom vespolek vyřešili všechny trable světa.
Zkrátka a dobře, chtěl bych poděkovat pěkně oscarově všem vám, bez kterých by Rozhlasové sloupky neměly smysl. Ať se vám dnešní den vydaří do růžova a ať se práší za kočárem!
Související
-
Jan Cempírek: Lásky a vtípků čas
Je máj. Lásky čas. A víte co, milí posluchači. Pojďme si o té lásce zažertovat. Znám několik výborných vtipů.
-
Jan Cempírek: Kolečko s kamením
Mým symbolem pandemie je jedno obyčejné stavební kolečko. Proč? Bydlíme na kraji Českých Budějovic. Kolem nás se pilně staví. Řadovky, bungalovy a tak.
-
Jan Cempírek: Konec Mirků Dušínů v Čechách
Když jsem byl hoch, toužil jsem mluvit sprostě. Život bez řízných slov mi připadal tak pustý! Zároveň jsem ale byl milec knih Jaroslava Foglara, a proto jsem mluvil slušně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
