Jan Cempírek: Kolečko s kamením

3. květen 2021

Rozhlasový sloupek

Mým symbolem pandemie je jedno obyčejné stavební kolečko. Proč? Bydlíme na kraji Českých Budějovic. Kolem nás se pilně staví. Řadovky, bungalovy a tak.

Výkonnou stavební silou jsou hlavně Ukrajinci. Či spíše – byli - do loňského března. Některé z nich jsem už znal, zdravili jsme se: „Jak se máte? Charošo, dóbro. Segodňja hórko, segódnja zíma.“

Pak najednou všichni přes noc zmizeli. A nechali za sebou rozestavěné domky, výkopy... a také jednu kopici kamení a u ní - naložené kolečko. Prostě jednoho dne padla, jakýsi pracant si naložil kolečko na druhý den a ... už nepřišel.

A to kolečko s kamením tady stálo celé loňské jaro, léto, celý podzim, celou zimu. V horku, dešti, ve sněhu. Stále stálo, stále naložené.

Občas jsem kolem šel a přemýšlel, jak se ti ukrajinští makáči asi mají. Jak se jim daří? Kde jsou? To opuštěné kolečko pro mě bylo symbolem časů, které pandemie odvála. Ale přátelé, nechci fňukat. Ani se dojímat nad lidskými osudy a nad časy, které ... inu, jsou nenávratně pryč.

Druhá stránka věci mi na kolečku přišla totiž daleko optimističtější. Protože to naložené, zapomenuté kolečko tady stálo – na úplně veřejné komunikaci – celý rok! Chápete!? U nás v české kotlině, kde se občas říká, že co nemá řetěz, to nevydrží ani hodinu.

Kolem něj přitom chodily desítky lidí. A nikdo ho nečmajznul, to báječné kolečko. No sami řekněte, není to paráda? Je! Měl jsem z toho vážně radost. A z té nekonečné radosti jsem příběh o kolečku napsal na facebook. Dostal jsem sto lajků a řadu komentářů, jakože „dobrý“.

Druhý den jdu kolem kopice kamení – a kolečko je fuč. No, a já mám dilema! Zmizelo kvůli tomu zveřejnění na facebooku? Nebo že by se ukrajinští pracanti začali vracet? Náhoda? Mám zase o čem přemýšlet.

autor: Jan Cempírek

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Jan Cempírek: Konec Mirků Dušínů v Čechách

Když jsem byl hoch, toužil jsem mluvit sprostě. Život bez řízných slov mi připadal tak pustý! Zároveň jsem ale byl milec knih Jaroslava Foglara, a proto jsem mluvil slušně.

Přehrát
Jan Cempírek: Duťáci

Vždy mě fascinovaly zdánlivě jednoduché věci, o nichž by si jeden myslel, že je nemožné je změnit. Ale doba covidová žádá kreativitu, a tak vznikla společenská hra duťáci.

Přehrát
Jan Cempírek: Občanka s kontrolním číslem

Občas se každému stane, že prokoukne a získá informaci, která otřese jeho bohorovným pohledem na svět. Mně se to stalo před pár dny.

Přehrát