Eliška Novotná: Kup kafe!
Když jsem byla malá, bylo to s kafem snadné. V mém okolí se pila buď melta (ta vždycky s mlékem), nebo „pravá“ káva (ta vždycky bez mléka).
Zrnka se mlela doma ručně a pak býval buď „turek“ nebo „mocca“ – ta se vařila v džezvě, musela třikrát vzkypět a byla pro fajnšmekry.
Pak přišla doba instantní kávy. Ta byla k mání zprvu jen za bony (rozuměj v Tuzexu) a v devadesátkách jsme jí už podlehli všichni a všude.
A teď se nám to s „kafem“ komplikuje, jako všechno, čeho je moc. Presso, Latté, Machiato nebo… Nabídka různě připravených káv se sotva vejde na jednu stránku nápojového lístku.
Také příprava kávy doma se stává obřadem: překapávanou, nebo filtrovanou? S, nebo bez (mléka, cukru, skořice, kardamomu…)? Z rozhodování o typu kávového mlýnku, natož pak kávovaru, který si hodláme koupit, se stalo téma k diskusi. Mleté, nebo zrnkové? Mleté jak jemně? Arabica, nebo Robusta? Rozhodování, jakou kávu koupit, nás ničí.
Co zůstalo? Vůně čerstvě uvařené kávy a slast z jejího popíjení.
Související
-
Eliška Novotná: Rychle
Čím více se na mne valí apely, abych něco udělala, protože to půjde rychle, tím více ve mně rostou pochybnosti, jestli je to právě to, co chci.
-
Eliška Novotná: Nemohu
Poslední dobou pro mne přibývá na internetu situací, které mě vytáčejí. Nemám teď na mysli hloupé příspěvky, ale systémové zabraňování jeho užívání podle mé vlastní vůle.
-
Eliška Novotná: Prevence
Chodila jsem po operaci rok co rok na preventivní screening, vždycky trochu s obavami, a po něm jsem si vždy s úlevou dopřála v mé oblíbené kavárně ke kávě i zákusek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
