Zvířatům může vážně ublížit jed botulotoxin, karbofuran, ale třeba i tchýnin jazyk
Jedy jsou nebezpečnou pastí pro zvířata. „Spousta otrav je přírodního charakteru. Pak jsou otravy neúmyslné a úmyslné,“ rozděluje šéf záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni Jan Nový.
Ve stanici se setkávají nejčastěji s botulismem. Botulotoxin je jeden z nejúčinnějších jedů, který produkují bakterie ve velkých vedrech, například ve vodě nebo v bahně. „Když se s ním zvíře setká, ochrne. Pro jeho záchranu je nutné ho omýt, jed spláchnout. Pozor, můžete to dělat jen v rukavicích, jed je totiž kontaktní a mohl by ublížit i nám,“ vysvětluje Jan Nový.
Mnoho zvířat už se otrávilo karbofuranem. Stačí mikroskopické množství, aby tento jed zvíře usmrtil. Každoročně se vyskytují otravy orlů nebo vyder, které jsou ale druhotnou obětí. Orel mořský je totiž primárně mrchožrout.
Pokud takový jed najdete, volejte policii nebo Českou inspekci životního prostředí. Jde totiž o trestný čin. Česká společnost ornitologická společnost má dokonce psa, který dokáže otrávené návnady najít.
Ublížit ale můžou třeba i některé pokojové rostliny, například tchýnin jazyka, nebo jed na hraboše. Více se dozvíte v pořadu Máme rádi zvířata, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Chtěla zachránit lišáka, zdemoloval jí byt. Zvířata, která si vezmeme domů, mohou být i nebezpečná
Hodně lidí chce udělat domnělou záchranou divokého zvířete dobrý skutek. Namísto toho jde směrem ke zvířeti spíše o medvědí službu a směrem k člověku o past.
-
Lidská obydlí se často stávají pastí pro zvířata, ptáky mohou zachránit nemytá okna
Lidé v domech žijí nebo pracují. Zvířata v nich můžou najít domov, ale také nebezpečí. Někdy se do nich dostanou a neví, jak zpět. Různé části budov se můžou stát pastí.
-
Život srnčat může na louce zachránit lovecký pes nebo i dron s termokamerou
Vysoká tráva může ochránit před predátory, ale také být nepřímou příčinou usmrcení srnčat. V květnu a červnu se tato mláďata rodí. To ale koliduje s termínem senosečí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
