Zlodějíček. Příběh o mladém prodavačském učni, který musí udělat něco, co nikdy udělat nechtěl
Jednoho zimního dne v jednom maloměstském koloniálu se odehrává povídka Zlodějíček. Majiteli Valinovi tu vypomáhá malý zrzavý učedník Pepíček. Ten pochází z chudé rodiny, a tak šel do učení právě do konzumu. A jednou je nucen udělat něco, co nikdy udělat nechtěl…
Povídku Zlodějíček napsal český spisovatel Jaroslav Havlíček. Vyšla například v roce 1954 v souboru Vzdoropohádky. Rozhlasová verze vznikla v roce 2015, text načetl Jaromír Meduna.
„Je nadosmrti poznamenán. Lidé si o něm budou vypravovat, prstem si na něj ukazovat. A až všichni odejdou, Valina se mu strašlivě pomstí. Nikdo se nemstí tak krutě a tvrdě jako ten, který sám mnoho nemá, který sám balancuje nad propastí úpadku. Pepíček to tušil a dočkal se.“
Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček se narodil roku 1896 v Jilemnici. Podkrkonošské maloměsto, kde do svých třinácti let žil a kam se i později pravidelně vracel na prázdniny a dovolené, pro něj bylo při psaní velkým zdrojem inspirace. Tam, kde si všichni vidí do talíře, vidí si i do někdy dost složitých rodinných a sousedských vztahů.
Do literárního světa vstoupil Jaroslav Havlíček, skvělý vypravěč, který se chtěl původně věnovat výtvarnému umění, ale rodiče mu studium na IMPRUM zakázali, básněmi otištěnými v roce 1924. První prozaický text Máňa, což jsou vzpomínky na dospívání v Jilemnici, vydává o rok později. Povídky časopisecky publikuje od konce dvacátých let.
První román publikuje až ve svých devětatřiceti letech v roce 1935. Jsou to Vyprahlé touhy, známé dnes pod názvem Petrolejové lampy, zřejmě jeho nejznámější román o nepříliš atraktivní Štěpánce a jejím nevydařeném manželství s opileckým bratrancem. V roce 1971 podle něj natočil režisér Juraj Herz skvělý stejnojmenný film v hlavních rolích s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem.
V poměrně rychlém sledu následují romány Neviditelný, Ta třetí a Helimadoe. Jaroslav Havlíček byl také skvělým povídkářem. Psal povídky o dětství stráveném v Jilemnici, příběhy o lásce, povídky fantaskní i detektivní.
Zemřel v dubnu 1943 v Praze, pravděpodobně na zápal plic, bylo mu 47 let. Pohřben je v rodné Jilemnici.
Související
-
Adalbert Stifter: Vítek. Přemyslovská hra o trůny v podání Otakara Brouska staršího
Vychován na dvoře pasovských biskupů vydává se odvážný mladý Vítek roku 1138 na cestu do Čech. Putuje do Prahy, kde mám být zvolen nástupce umírajícího knížete Soběslava I.
-
Agatha Christie pojmenovala postavu podle jihočeské učitelky. O Československu se zmínila víckrát
Agatha Christie je nejvydávanější spisovatelka všech dob. Náměty hledala všude kolem sebe. Například díky práci zdravotní sestry se vyznala v lécích, a tím pádem i jedech.
-
Myslela jsem si, že budu rozverná stará dáma, ale dáma nejsem, směje se spisovatelka Hana Hosnedlová
Životní jubileum ji neděsí. Svůj věk si prý poctivě odžila. Teď doufá, že jí zdraví ještě dovolí podnikat to, co má ráda. Novinářka i cestovatelka slaví pětasedmdesátku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.