Žížalí čaj z jihu Čech sklízí úspěchy v arabském světě. Hnojivo dokáže probudit život v poušti a zlikvidovat škodliviny v odpadní vodě
Žížaly můžou ozelenit poušť. S nápadem přišla firma Florium z Prachaticka, která vyrábí žížalí hnojivo. Představila ho v českém pavilonu výstavy Expo v Dubaji. Společně s vědci Botanického ústavu také podnikatelé testují, jak díky žížalám odbourávat škodliviny z kalů odpadních vod.
„Na povrchu žížaly vidět nejsou, musíme zahrabat trošku dolů, protože žížaly jsou světloplaché,“ otevírá Šárka Jakešová z firmy Florium vermikompostér, v němž žijí tisíce žížal.
„Tady máme biologický odpad, odkrojky z domácnosti, saláty, slupky od brambor, od jablek, ale můžeme použít i kávovou sedlinu, zbytky bylin nebo čaje. Žížaly se v tom pohybují, takže je slyšet takové čvachtání,“ popisuje.
V těchto boxech žijí tisíce žížal, které dokáží ročně vyrobit zhruba osm a půl tisíce litrů žížalího čaje. „Je to tekutina, která vytéká běžně z vermikompostéru, a v ní louhujeme ten kompost, děláme ty výluhy. Takže nepoužíváme vodu k louhování kompostu, ale už něco, co je výživné,“ líčí David Kuchta
Čtěte také
Šárka Jakešová založila společně se svým partnerem Davidem Kuchtou firmu na výrobu žížalího hnojiva před osmi lety. V průběhu o let přišli s vlastními nápady, jak produkci zdokonalit.
„Vyvinuli jsme vlastní kompostéry z běžně dostupných přepravek z hygienického plastu. Dále jsme udělali velkoobjemové zemní kompostéry, které můžou sloužit pro firmy a zemědělce s větším množstvím odpadu i větší mechanizací. Díky těmto velkým kompostérům jsme se dostali k tomu, že se nám podařilo kompostovat kaly z čistíren odpadních vod a sleduje se, jak žížaly odbourávají těžké kovy a chemikálie v těchto kalech,“ vyjmenovává David Kuchta.
A právě tento žížalí čaj zaujal i vedení Botanického ústavu Akademie věd. Díky spolupráci se box se žížalami dostal až na Expo do Dubaje. „Zaujal je z toho důvodu, že žížalí čaj, respektive výluh z kompostu, dokáže sám o sobě vyživovat písek v pouštích. Toto bylo zjištěno při pokusech, které se dělají na simulované zahrádce,“ doplňuje David Kuchta.
O zařízení, které může oživit i písečná místa bez života, projevili zájem zákazníci ze Saúdské Arábie a Ománu.
Související
-
Milujte svého krtka a také žížaly a hnůj! Vyhněte se chemii, doporučuje zahrádkářům půdní biolog
Pamatujete, jak pole dřív vonělo? Syrově, zemitě, nádherně? A všimli jste si, že už takhle nevoní? Biolog za tím vidí intenzivní hospodaření, umělá hnojiva, výběr plodin.
-
Jihočeští vědci mají patent na nový způsob zpracování česneku. Sušením vzniká černý česnek
Vědci ze zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích získali český patent na produkci černého česneku. Ten se vyrábí takzvaným stařením.
-
Řasy můžou v budoucnu nahradit ropu. Vědci přišli na to, jak z nich vyrobit biopalivo
Řasy dokážou být továrnou na cenné látky. Prokázal to česko-rakouský tým vědců. Mikrobiologové sinice geneticky upravili tak, aby vyráběly energeticky bohaté sloučeniny.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Hrad zveřejnil zápis z jednání o důchodech, ANO zvýšení hranice pro odchod do penze nerozporovalo
-
Výnosy z emisních povolenek lze použít jen na boj se změnou klimatu. Budou příjmem státního rozpočtu
-
‚Současný režim už musí padnout.‘ Orbánovi odpůrci vzhlíží k novému mesiáši
-
Německá média píší, že Hložek odejde z Leverkusenu. Zájem mají velkokluby z Itálie nebo Leicester