Životopisy: Eva Olmerová

5. srpen 2013
Jarosav Kříženecký - Eva Olmerová - Příběh zpěvačky, vzpomínky, dokumenty

Narodila se v roce 1934 a od malička byla prý nezvladetelným dítětem, v dospívání pak vzdornou slečnou. Jejím prvním publikem byla trampská Osada oddechu. V roce 1962 ji Karel Mareš objevil pro Semafor a napsal pro ni její první velký hit – píseň Jsi jako dlouhý most. O pár let později excelovala na Prvním pražském mezinárodním jazzovém festivalu. Slavila úspěchy a zažívala i prohry, měla trable s alkoholem i režimem.

Evu Olmerovou jsem jako zpěvačku obdivoval už od doby, kdy jsem si hudbu k poslouchání začal sám vybírat – tedy někdy od počátku 80. let. Tahle dáma patřila (a díky nahrávkám stále patří) k těm, které nemůžete jako posluchač minout. Když jsem se později stal sám hudebníkem a začal troufale hrát jazz, swing a blues, můj obdiv k této dámě ještě vzrostl. Najednou člověk sám zažívá to, jak je obtížné zahrát nejen dobře, ale také upřímně a pravdivě, dát tónům autentičnost, obsah a duši. Ve zmíněných žánrech je to dokonce podstata interpretace.

A právě upřímnost je patrně to klíčové slovo pro jednoslovné vyjádření podstaty umění Evy Olmerové, ten šém, který jako zpěvačka pokaždé vkládala do Golema hudby. A právě upřímnost byla i podstatou jejího života, neznala lež, ani tu milosrdnou, neuznávala a neužívala strategii nebo taktiku při jednání se svým okolím.

Příležitost připravit a natočit o Olmerové rozhlasový pořad byla situace, kterou jsem si nemohl a nechtěl nechat uniknout, přestože jsem si mnoho týdnů lámal hlavu s jednou zásadní věcí. V cyklu Životopisy jsme se spolu s ostatními tvůrci už na počátku dohodli na principu, že každá z osobností bude v pořadu přítomná, půjde o to vytvořit situaci, kdy dotyční budou sami promlouvat prostřednictví herce či herečky. A tady jsem byl zpočátku (ale vlastně až do okamžiků natáčení) na pochybách jak uchopit mluvený projev Evy Olmerová. Tato dáma si, jak byl už výše řečeno, nebrala servítky a její slovník – právě díky zmíněné absolutní upřímnosti – oplýval výrazy, které ve veřejnoprávním rozhlase těžko uslyšíte. Slova jako „poslechni, ty seš mi ňákej suchoprd“ patřila v případě naší zpěvačky k těm velmi slušným.

Jaroslava Červenková

Jak to udělat, aby Eva Olmerová byla skutečná a nekašírovaná Eva Olmerová, a zároveň nezaplnit rozhlasový éter slovy nepatřičnými? Výsledek prozrazovat nebudu, ale protože my v rozhlase můžeme naznačovat, prozradím, že mi pomohla nejen naše báječná mateřština, ale také představitelka Evy Olmerové herečka Jaroslava Červenková.

Nakonec posuď, milý posluchači, sám.

0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
Spustit audio
autoři: Lubomír Koníř, Jana Matznerová