Život na zámku hraběnky Marie Novákové

Když se mu podařilo dostat se zpět do Evropy, přijal ho ve Vídni císař, který mu slíbil odškodnění za prožité utrpení. Jenže úředníci ho odmítli Václavu Vratislavovi vyplatit. „Bůhví, u koho ta suma nakonec zůstala,“ napsal o tom ve svých pamětech. „My jsme vše Pánu Bohu poručili a k rodičům a přátelům našim bez peněz se raději domů navrátili, kteří nás s velkou radostí přijali,“ dodal pak lakonicky.

Takovýchto historek najdete v rodině Vratislavů dodnes spoustu. „Když ještě byl na živu dědeček s babičkou, tak jsme se scházeli v sobotu a neděli u oběda a mluvili jsme jenom o rodině,“ vzpomíná v současnosti paní Marie Nováková, za svobodna Vratislavová. „Prarodiče znali spoustu různých příběhů, takže i pro nás děti to byla pěkná setkání, která si dodnes pamatujeme,“ říká o sešlostech, během kterých si připomínali rodovou historii.

Předek Marie Novákové Václav Vratislav se nakonec přílišného vděku nedočkal. Marie Nováková je na tom o trochu lépe. Sama vyrůstala v bytě v pivovaře v Dírné, kam její rodiče a starší sourozence vystěhovali v padesátých letech z tamního zámku.

Po roce 1989 rodina Vratislavů dostala zámek a přilehlé budovy a pozemky zpět. „Já jsem vyrůstala už v prostředí bez majetku, ale pro rodiče, kteří viděli, jak se jim všechno vzalo, byly restituce důležité,“ říká. „Naše rodina vlastnila zámek v Dírné od roku 1607 a jsem ráda, že se teď mohu spolu s dalšími příbuznými o náš majetek znovu starat,“ odmítá úvahu, jestli restituce nebyly přece jenom danajským darem.

Vyprávění Marie Novákové o životě v Dírné nedaleko Soběslavi si můžete poslechnout v sobotu 16. února v 18:05.