Železniční trati mezi Táborem a Horní Cerekví se říká „Hrbatá“. Její součástí jsou čtyři monumentální kamenné mosty
V okolí Chýnova na Táborsku dodnes najdeme čtyři monumentální kamenné železniční obloukové mosty, které jsou součástí železniční trati číslo 224 z Tábora do Horní Cerekve. Trať budovaná v osmdesátých letech 19. století prochází náročným terénem Českomoravské vysočiny, čímž si vysloužila i svůj název „Hrbatá“.
Kamenné mosty byly budovány podle vzoru antických viaduktů. Na stavbě pracovali hlavně italští dělníci pod vedením inženýra Giacoma Ceconiho. Podílel se i železniční stavitel Ludvík Zatěranda, chýnovský rodák. Provoz na trati byl slavnostně zahájen 15. listopadu 1888.
Ve směru od Tábora projíždí vlaky po prvním viaduktu před Dobronicemi u Chýnova, kde most překonává Chotovinský potok. Po dalším mostu přejedou v obci Kloužovice, kde šest mostních oblouků překlenuje Velmovický potok. Tento viadukt je oproti ostatním vystavěn do oblouku.
Další most stojí nad údolím Močítka v Chýnově a je největším kamenným mostem v České republice. Nad údolím se tyčí ve výšce přes 28 metrů. Poslední viadukt vlaky přejíždějí za stanicí Pořín. Most se sedmi oblouky překonává údolí Lejčkovského potoka.
Všechny čtyři kamenné mosty patří mezi technické památky, které dodnes slouží vlakové dopravě.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Jitka Vandrovcová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
