Železné rechle na Malši postavil hraběcí inženýr Augustin Procházka za 30 000 zlatých

„Rechle jsou stavidla používaná k zachycení plaveného dříví při voroplavbě,“ vysvětlila starostka obce Plav Oldřiška Ribolová. Dřevo se v této oblasti plavilo z buquoyských lesů u Nových Hradů do Českých Budějovic. Železné rechle na Malši postavil tehdy hraběcí inženýr Augustin Procházka za 30 000 zlatých.

Rechle v Plavu, přesněji řečeno zdrž na plavení dřeva, byly v roce 2007 prohlášeny za kulturní technickou památku a byly zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky jako jediná stavba svého druhu v jižních Čechách.

„Téměř autenticky dochované rechle představují jeden z dalších pramenů pro dokumentaci tohoto druhu vodohospodářských děl s přímou návazností na podnikatelské aktivity šlechty, v tomto případě Buquoyů,“ uvádí se v dokumentaci Národního památkového ústavu.

Stavbu platili Buquoyové v souvislosti s regulačními pracemi na řece Malši v roce 1895 až 1896. Rodu Buqoyů patřily rozsáhlé lesy v Novohradských horách. Tam rostlo dřevo místy několik set let staré a na trhu velmi žádané. Jediným problémem bylo dostat dřevo z hor dolů a pak ke konkrétním zákazníkům.

Nakonec se ukázalo, že nejjednodušší cestou, byť ne nejlevnější, bude splavení dřeva po říčce Černé, poté po Malši až do Vltavy. „Plavilo se polenové dříví, které se v Hamburku používalo pro stavbu palub námořních lodí, dále dřevo bukové, které sloužilo jako dřevo topné a pak i dřevo dlouhé, přesněji řečeno vory,“ dodává publicista a historik Pavel Mörtl. Podle něj byly říčky Černá a Pohorský potok jedinými horskými bystřinami, kde se toto dlouhé dřevo plavilo.

Železné rechle u obce Plav na Českobudějovicku|foto:Zdeněk Zajíček,Český rozhlas