Zastavit borelie hned, jak se dostanou do kůže. Objev jihočeských vědců může zásadně ovlivnit léčbu lymeské boreliózy
Jak zastavit borelii poté, co váš kousne klíště a bakterie postupuje do cév? Tuto otázku si už delší dobu klade tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. V závěru minulého roku se jim podařilo objasnit, jak se borelie v první fázi svého působení v lidském těle chovají. Jde o úspěch na poli celosvětové vědy, který ocenil i prestižní vědecký časopis Nature Communications.
Jako když si uvařenou špagetu omotáte kolem prstu. Zhruba tak podle vědců vypadá bakterie rodu Borrelia při zvětšení elektronovým mikroskopem. Pracovníci Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích v tomto odvětví zaznamenali na konci minulého roku úspěch světového významu. Díky nejmodernějším zvětšovacím technologiím dokázali velmi podrobně, do nejmenšího detailu popsat, jak se bakterie dostává z místa kousnutí klíštěte na lidské kůži do cév.
Protože se borelie svým vzhledem podobá vývrtce, odborníci původně předpokládali, že bakterie překonává bariéry, podobně jako když se třeba vrtačkou vrtá do zdi. Během výzkumu se to ale nepotvrdilo. „Modelovým organismem byla myš. U ní jsme sledovali spíš určité podélné přichycení borelie ke stěně cévy, což je pro ni důležité, aby mohla projít skrz tu bariéru a dostat se dál do krevního oběhu,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Martin Strnad.
Za nejdůležitější část objevu považuje to, k jakým buňkám se borelie při detailnějším pozorování snažila přichytávat. „Nebyly to takové, které tvoří stěnu cév, nýbrž ty podpůrné, jež zdaleka nejsou všude. Chceme nadále potvrdit možnou hypotézu, zda borelie tyto buňky neovlivňují cíleně k tomu, aby se pak samy mohly snáze dostat dovnitř,“ nastiňuje vedoucí Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů.
Studii vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications, který ji zařadil mezi padesátku nejvýznamnějších prací roku 2025 v oblasti mikrobiologie a infekčních onemocnění. Ukazuje totiž jednu z možných cest, jak do budoucna zabránit šíření bakterie Borrelia v krevním oběhu a zlepšit léčbu lymeské boreliózy.
„Borelióza se v současnosti léčí pomocí antibiotik. Ta se ale dostávají všude po těle a kromě borelií zabíjí i jinou mikroflóru a bakterie, které jsou pro nás prospěšné. Vzhledem k tomu, že se borelie v první fázi šíří v kůži především lokálně, mohli bychom na ně cílit rovnou po přenosu, aby se velkým dávkám antibiotik zabránilo,“ dodává Martin Strnad.
Celý rozhovor s vědcem Martinem Strnadem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
