Zámkem Doksy se návštěvníci procházejí sami. Historie je v něm propojená s moderními technologiemi
Historie zámku Doksy na Českolipsku v Libereckém kraji sahá do 16. století. Roku 1553 vzniklo dokské panství, které vlastnil Jan z Vartenberka či Berkové. Václav Berka z Dubé musel po Bílé hoře prchnout ze země a jeho majetek za babku koupil Albrecht z Valdštejna. Po jeho vraždě Valdštejnové získali zámek zpět roku 1680 a do roku 1945 byl jejich rodinným sídlem.
Po konfiskaci roku 1945 neměl zámek Doksy to štěstí, aby byl zařazen mezi památky, takže ho obývali a plundrovali vojáci a po roce 1962 se stal zemědělským učilištěm. Jeho záchrana přišla až s rokem 2015, kdy se stal majetkem města Doksy, které se záhy pustilo do jeho rekonstrukce. V zámku dnes sídlí knihovna a informační centrum a také Muzeum Čtyřlístku. Vydat se ale můžete i na prohlídkový okruh.
Standardní prohlídky zámku Doksy jsou bez průvodce. Prohlídka začíná v prvním patře v rytířském sále. „Je to náš největší sál, který využíváme nejen pro kulturní akce, ale často se tady konají i svatby. Takže je to takový slavnostní sál a dřív tomu také tak bylo,“ říká ředitel organizace KulturaDoksy.cz Petr Hozák v roli průvodce.
Všechno, co návštěvníci na zámku uvidí, muselo být nově vytvořeno. Nedochovalo se žádné původní vybavení. Bylo rozvezeno na jiné památky či odcizeno. Díky vzpomínkám samotného rodu Valdštejnů a také fotografiím se ale podařilo zhotovit historizující nábytek, který je přesnou kopií toho, který na zámku Valdštejnové dříve měli. Návštěvníky tak při prohlídce neomezují žádné provazy ani zákazy. „Návštěvníci to vítají, protože si můžou sednout na zámecké křeslo nebo se posadit k zámeckému stolu. Což na jiných zámcích nezažijí,“ podotýká Petr Hozák.
Kromě historizujících předmětů, zejména nábytku, jsou na zámeckém okruhu i moderní technologie. Třeba jakási mediální loď s kukátky a vizuálními i zvukovými informacemi především o rodu Valdštejnů. Podobné zaměření má i kino. „Na třech plátnech se odehrávají příběhy a skládá se rodokmen tohoto rodu tak, aby to bylo poutavé a trochu jiné, než běžně slyšíte z úst průvodců. Chtěli jsme jít evropským stylem prohlídek zámku, kdy se kombinují moderní technologie s historií. A každý návštěvník si tak zámek může projít po svém,“ vysvětluje Petr Hozák.
Staletou historii zámku připomínají vrzající podlahy nebo Valdštejnská knihovna. Nejen svazky a portréty, ale i novější historii, kdy v knihovně měli vojáci posilovnu. Prohlídkový okruh tvoří i část druhého patra. Na rozdíl od prvního, hraběcího a oficiálního je toto věnované hraběnce. „Nahoře máme salónek literární, grafický kabinet nebo divadelní salónek. Valdštejnové milovali symbolické divadlo a to dnes připomíná promítání operní verze o vzniku velkého rybníku, dnes Máchova jezera,“ dodává Petr Hozák.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
