Základy zaniklých vesnic, zbytky elektrárny i zachovalý bunkr odhalila klesající hladina přehrady Orlík
Hladina přehrady Orlík na Písecku je kvůli letošnímu suchu už o více než 14 metrů níž než obvykle. Najednou jsou vidět pozůstatky zatopených domů, vesnic, mlýnů i starých elektráren. Na místo se vypravil regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.
Velmi živo je v těchto dnech pod Podolským mostem na místě zaniklé osady Podolsko. Lidé se sem jezdí dívat základy domů, staré cesty a další pozůstatky někdejšího života, které odhalila klesající hladina Orlické přehrady.
Regionální stopař Petr Kubát byl na tomto místě už před několika lety s Pavlem Smrtem, který v jednom z domů prožil dětství. „Tady byly dva sklepy, vpravo kuchyně, pod ní garáž, tady je vidět ten vjezd. Tady byl soused, kterému jsem zachraňoval slepice, když už kolem byla voda, my jsme si ten barák ještě bourali,“ vzpomínal.
Zažil ještě dobu, kdy vedle železobetonového Podolského mostu stál starý řetězový most pro obyvatele Podolska. Z toho se po rozebrání a přestěhování stal současný Stádlecký most přes Lužnici.
Pavel Smrt byl zřejmě posledním člověkem, který po starém mostě u Podolska šel. „Šel jsem po něm do školy ráno do Temešváru a jeden trám uprostřed byl vyndaný. Řekli mi, abych přeskočil, a zpátky už jsem musel po novém mostě,“ vyprávěl pro Český rozhlas.
Míst, kde jsou nyní vidět pozůstatky zaniklých vesnic a budov, je opravdu hodně. Třeba pod hradem Zvíkov se ukazují obrysy obce, u Červené nad Vltavou vylézají základy Skleněného zámečku, hotýlku, kam se za první republiky jezdili rekreovat pražští policisté.
K vidění jsou i zbytky novomlýnské elektrárny, která zásobovala elektřinou protivínský pivovar. Najdete je poblíž vesnice Doubrava u osady Rybárna. Původně tu stával mlýn, kterému se začalo říkat Nový. Když ho koupili Schwarzenbergové, udělali z něj elektrárnu.
Zhruba dva kilometry proti proudu je pak Hladná. Tam žila v zaniklé vorařské osadě slavná rodina Husů a také jsou tam vidět zbytky obranného opevnění. Třeba zachovalý bunkr, který byl součástí povltavské obranné linie.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






