Zájmový chov má svá pravidla a doporučení. Jejich nedodržováním můžete zvířatům ublížit

1. prosinec 2022

Přemýšlíte, co pod stromeček nadělit vašim nejbližším? Ať už byste chtěli dětem nadělit papouška nebo naopak prarodičům splnit dávný sen a v důchodu jim pomoci rozjet zájmový chov drůbeže, holubů nebo králíků, je určitě na místě postupovat v souladu s potřebami zvířat a jejich zdraví.

V České republice je velká tradice zájmového chovatelství. Jsme skutečně pěstitelská a chovatelská velmoc, kde většina chovatelů chová zvířata na špičkové úrovni. Svět lidí a svět volně žijících zvířat se tímto procesem postupně začal překrývat natolik, že je třeba do budoucna nalézt nové cesty soužití.

Na druhou stranu je běžné, že především některé mladé rodiny a hlavně děti nemají možností mít zvíře doma a nemají o životě zvířat relevantní vědomosti. To vše jsou důvody, proč se v současnosti velmi řeší budoucnost zájmového chovu. Diskusi odborníků na toto téma iniciuje například paní poslankyně Nina Nováková, která k tomu říká: „Je zřejmé, že nestačí mít zvířata jen rád, je nutné je dobře znát a získat dovednosti, které zaručí člověku bezpečí a zvířatům dobrý život.“

Do budoucna vidí jako optimální dvě linie – dopřát chovatelům, aby vycházeli ze svých zkušeností a jejich zkušenosti byly plně respektovány, druhá linie pracuje s možností existence dostatečného počtu regionálních zoo center, kde by se setkával vzdělávací systém a chovatelská praxe. V zoo centru by tedy zkušení chovatelé mohli radit začínajícím a zároveň by zoo centra mohla sloužit k tomu, aby se tu rodiny a například školy mohly setkávat s reálným životem zvířat.

Pro krásu a užitek

Motto Českého svazu chovatelů je „Pro krásu a užitek“. Chov pro krásu na výstavy a pro užitek do kuchyně. Ať už jeden nebo druhý důvod, asi každý, kdo má zvířata rád, se snaží jim připravit prostředí, které je pro ně přirozené.

Na druhou stranu některé druhy zvířat jsou už po generace zvyklé žít v klecích. Celá řada plemen je tak dnes už dlouhodobě šlechtěna na místa, kde jsou už historicky chována – ať už to jsou králíkárny, kurníky nebo holubníky. Pokud s chovatelstvím začínáte, podle Ondřeje Matouše, předsedy Českého svazu chovatelů, je určitě na místě zajít do některé ze základních organizací a pobavit se přímo s odborníky. 

Chov drůbeže, farma Lukáše Janečky z Hulína

Welfare zvířat

Veterinární zákon stanovuje podmínky nutné pro dostatečný welfare zvířat. Chovatel musí dodržovat určité ideální prostředí zvířete. Týká se to například jasně stanovených rozměrů boxů pro králíky nebo velikosti prostoru pro chov drůbeže a holubů. U králíků je navíc nutný individuální chov. Musí být rozděleny samice od samců, jedině mláďata mohou být krátce pohromadě hned po odstavu od samice. Po rozdělení pohlaví je pak možné dát společně větší skupiny králíků, ale vše je nutné uzpůsobit velikosti prostoru, kde je můžete mít.

Právě králíkům rozhodně neprospějete, pokud jim na zahradě budete dopřávat volný výběh. Hrozí jim pak díky přenosu hmyzem různé nemoci, které se šíří velmi rychle.

Novozélandský bílý králík

Náchylní na infekce onemocnění jsou i holubi, kdy je rychlost přenosu skutečně velmi rychlá a během dvou dnů může infekce postihnout dokonce celý chov. Holuby je naopak nutné je chovat ve venkovním prostranství. Volný výběh je doporučen i u drůbeže. 

Se zvířaty je nutné být v každodenním osobním kontaktu, a to především z veterinárního důvodu. Pouze tak ohlídáte, aby zvířata byla zdravá a ověřit, že jim nic nechybí. Nutné je to především v případě, kdy chovatel se zvířaty jezdí na výstavy. Pokud si navyknou na osobní kontakt i blízkost lidí, budou na výstavách mnohem méně stresovaní.

A jak postupovat, pokud nechcete chov králíků, ale dětem koupit domů jednoho malého králíčka? Poslechněte si v reportáži.

Spustit audio