Záhada přehrady Lipno. Rakouská, nebo Rakovská zátoka? Na názvu se neshodnou historici ani místní obyvatelé

Zátoka poblíž zaniklé vesnice Kyselov je jedinou částí Lipenské přehrady, která při zvýšené hladině zasahuje až za státní hranice – do Rakouska. Proto zní logicky, že by se měla jmenovat Rakouská zátoka. Jenže ve všech mapách – turistických, vojenských i dopravních – je místo oficiálně značené jako Rakovská zátoka.

Petr Hudičák z Musea Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově se domnívá, že název může odkazovat k nějaké zaniklé osadě nebo samotě, které se říkalo Rakov nebo Na Rakově. Ovšem takový název neznají ani císařské otisky stabilního katastru, což jsou jedny z nejcennějších a nejpřesnějších historických map českých zemí. Jde o ručně kolorované mapy vytvořené v první polovině 19. století v době Rakouského císařství. V lokalitě dnešní zátoky uvádí stabilní katastr pomístní lesní název Richtau. Mohl to být název revíru, paseky nebo části hospodářského lesa. Žádná lokalita Rakov se tam ale neobjevuje.

Další možností je, že název Rakovská souvisí s tehdejším větším výskytem raka říčního v této oblasti. Dodnes je tam potok Ježová a Černá stoka, které odtékají do Lipna. Podle lingvisty Michala Hořejšího je ale odvození názvu od raka nepravděpodobné.

„Rakovská zátoka by slovotvorně napovídala, že šlo o zátoku u osady či usedlosti Rakov. Odvození přímo od raka je krajně nepravděpodobné, šlo by spíš o Račí zátoku. Prameny ústavu pro jazyk český adjektivum rakovský dokládají, jde ale o ojedinělou adaptaci adjektiva rakovnický,“ říká.

Různé varianty jsou běžné

Tatáž databáze ale obsahuje jeden doklad pojmenování louky „Rakovy“ v jiné části republiky, nelze proto vyloučit, že v místě byl pozemek, kterému se mohlo říkat Rakovy, Na Rakovech... „Toto pojmenování by případně mohlo dát vzniknout pomístnímu jménu Rakovská zátoka. Lidové pojmenování Rakouská zátoka mohlo vzniknout z potřeby nejasné ‚rakovská‘ nahradit průhledným ‚rakouská‘ – zátoka zasahuje k hranicím Rakouska,“ míní Michal Hořejší.

Podle něj ale není důvod se o pojmenování hádat. Tyhle varianty jsou běžné a vycházejí z jazykového provozu, tedy z potřeby názvům rozumět.

Název Rakovská zátoka používá i badatel Zdeněk Šmída, který mapuje zaniklá místa u státní hranice a zabývá se pohraniční turistikou. Původem názvu si ale není jistý.

Naopak k termínu Rakouská zátoka se spíše kloní Lenka Hůlková, kustodka Památníku Adalberta Stiftera v Horní Plané, a třeba místní rodák Michal Rolčík. Oba upozorňují na to, že zátoka vznikla až po napuštění přehrady v roce 1958 a zasahuje zčásti do Rakouska. Proto je podle nich pro místní přirozenější říkat jí Rakouská zátoka.

Čtěte také

Srdce Vltavy skončilo pod hladinou Lipna, jeho tvar je ale prý na dně dodnes patrný

Ze smlouvy z roku 1958 mezi Československem a spolkovou republikou Rakousko vyplynula pro naši stranu povinnost udržovat na vodní ploše hraniční značení. „Vyznačení bylo v zamokřeném terénu provedeno pomocí dubových sloupků zaražených do země tak, aby jejich nadzemní část převyšovala předpokládanou výšku vodní hladiny, pokud sem v případě vysokého stavu vody v nádrži dosáhne. Horní části sloupků byly opracovány do tvaru hranolu standardního hraničního mezníku. I nátěr a značení hranolu nevybočovalo ze standardů hraničních mezníků. Pokud by tedy voda stoupla až sem, vyčnívaly by nad hladinu jen natřené a vyznačené hranoly,“ líčí Zdeněk Šmída na svém webu.

Nadšenec do historie Lukáš Volný v jedné diskusi na sociální síti upozornil na další zajímavý motiv. A to je období vzniku přehrady a zatopených oblastí. „V době vzniku bylo budování socialismu v plném proudu, o čemž svědčí i výstavba pohraničního pásma. Soudruh v souvislosti s tím likvidoval celé vesnice a jistě by se úplně neztotožnil s tím, aby jedna z oblastí oficiálně nesla název po státu, jehož společnou hranici tak bedlivě střeží,“ přemýšlí Lukáš Volný.

Zaniklá vesnice Kyselov

Jisté je, že severně od dnešní zátoky bývala německá vesnice Sarau, dnes známá jako Kyselov. Tvořilo ji osm čtyřstranných selských dvorců, několik mlýnů a chalup. Při sčítání lidu v roce 1921 měl Kyselov 60 domů s 453 obyvateli.

„Po odsunu německého obyvatelstva byl do několika opuštěných statků sveden dobytek z německých hospodářství a později některé budovy využívala armáda a pohraniční stráž. V kyselovském mlýně byla ještě v roce 1948 v provozu parní pila, která dávala práci několika novým osídlencům a dodávala do okolí elektřinu. V roce 1950, kdy je v Kyselově uváděno 32 domů s 18 obyvateli, byla formálně zrušena administrativní samostatnost Kyselova a území bylo připojeno k Dolní Vltavici. Těžká technika zplanýrovala zbytky vsi, aby se nestaly úkrytem pro narušitele státní hranice,“ uvádí Petr Hudičák, Zdena Mrázková a Jindřich Špinar v knize Lipno – Krajina pod hladinou.

Až do roku 2025 stála v Kyselově, jako jediná dochovaná na Šumavě, prvorepubliková budova celního úřadu u státní hranice. Loni ale byla zbourána, musela ustoupit developerské výstavbě.

Pokud máte další postřehy k Rakouské/Rakovské zátoce, nebo víte o pramenech, které dokládají existenci lokality Rakov, napište nám na stopar@rozhlas.cz.