Z rozhledny Haniperk můžete přehlédnout jižní Čechy od Českých Budějovic až po Šumavské vrchy
Jihozápadně od jihočeských Vodňan se nachází troje Svobodné hory. Vodňanské, Libějovické a Bavorovské. Uprostřed tohoto trojúhelníku se tyčí do výšky 640 metrů nad mořem Svobodná hora a na ní rozhledna Haniperk.
Díky průvodci a správci rozhledny Pavlovi Mádlovi, ale i podrobně sepsaným údajům přímo na úpatí rozhledy, se při návštěvě tohoto kraje můžete zorientovat nejen v pohledu do krajiny na vrcholu vyhlídkové věže, ale i ve zmiňovaném názvosloví.
„Tady nebývala příliš úrodná půda, takže lidé, kteří tu žili, měli určité úlevy od daní, byli osvobozeni od určitých daní,“ vysvětluje ‚svobodný‘ název hor Pavel Mádl, který ve Vodňanských Svobodných horách žije.
A název rozhledny Haniperk? Ten odkazuje na vztah jednoho ze Schwarzenberků buď ke kněžně Haně, nebo k jedné z místních dívek, do které se prý nešťastně zamiloval. Území pak pojmenoval podle ní, čili původně Hanyberg neboli Hanina hora. Místní lidé si název postupem času upravili do dnešní podoby. A v roce 2019, kdy tu byla rozhledna postavena městem Vodňany, jej v referendu navrhli právě jako název rozhledny.
Dřevěná konstrukce je vysoká dvacet pět metrů a na její vrchol vede 96 schodů. Pro veřejnost je volně přístupná. Pravidla pro vstup na ni návštěvníci najdou na informační tabuli v jejím přízemí. A pak už stačí jen stoupat vzhůru a kochat se pohledem do krajiny prakticky už hned z prvních mezipater, protože stavba je ze stran uzavřená pouze v přízemí.
„Je odtud vidět elektrárna Temelín, Hluboká nad Vltavou, České Budějovice, severně pak Protivín, částečně Písek, Helfenburk, Kbíl, Jarník, západně a jižně pak Bavorov, šumavské vrchy Libín, Bobík, Boubín, Knížecí stolec, Mařský vrch a Javorník,“ ukazuje z vyhlídkové plošiny Pavel Mádl.
Dále z rozhledny bez problémů uvidíte Kleť a vrch Bulový v Blanském lese, Velký Plešný a Chlum ve vojenském újezdu Boletice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
