Z Mladiće vyzařovala autorita i velká arogance, vzpomíná na osobní setkání se srbským vojevůdcem vyšetřovatel Vladimír Dzuro
Před třiceti lety byla válka v zemích bývalé Jugoslávie stále ještě živou skutečností. Emeritní policejní rada Vladimír Dzuro patřil na podzim roku 1996 do skupiny vyšetřovatelů, která prováděla exhumace těl na pohřebišti po masakru na farmě Ovčara nedaleko chorvatského Vukovaru. O rok později se podílel na historicky prvním zatčení válečného zločince od konce druhé světové války.
V červnu roku 1997 tým Vladimíra Dzura společně s polskou speciální jednotkou GROM v rámci operace Květinka zatkl obviněného Slavka Dokmanoviče, bývalého srbského starostu Vukovaru, který se na masakru na farmě Ovčara měl osobně podílet.
Vzpomínky na jugoslávskou válku nedávno oživilo úmrtí srbského vojevůdce, generála Ratko Mladiće. Vladimír Dzuro se s ním setkal osobně, když v rámci jednotek UNPROFOR pracoval pro Interpol a dostal možnost rok působit v Sarajevu, kde vedl kancelář UN Field Security (Zabezpečení v terénu pod hlavičkou OSN, pozn. red.).
„Pozvali nás do Lukavice, části Sarajeva, kde bylo velitelství vojenské složky. Povídali si s námi a snažili se nás opít místní kořalkou. Po určité chvíli tam přišel nějaký strašně vysoký důstojník se svými pobočníky. Potřásl nám rukou, vyzařovala z něj autorita, ale zároveň se s námi bavil nesmírně arogantně. Úplně stejně potom působil v soudní síni v Haagu,“ vypráví Vladimír Dzuro.
Jugoslávie, ale také Afghánistán nebo Irák
Své vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie Vladimír Dzuro podrobně popsal v úspěšné knize Vyšetřovatel z roku 2017. Letos vydal nový titul s názvem Vyšetřovatel – zločiny privilegovaných. Ten je věnován jeho působení v čele kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku mezi lety 2004 a 2023.
„Zase je to trochu taková detektivka, jako v případě mé první knihy. Ovšem detektivka s reálnými pachateli a vyšetřovateli. Není to fabulace, jsou to skutečné příběhy, na jejichž vyšetřování jsem se podílel v Afghánistánu, Iráku, na pobřeží Slonoviny nebo Haiti či v samotném New Yorku,“ odhaluje Vladimír Dzuro.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
