Z hraní počítačových her už se stal profesionální sport. Ti nejlepší mohou být mistry světa a dobře vydělávat
Esport je něco jako sport, jen se nevyužívá fyzická síla, ale síla mentální. V počítačových hrách už se pořádají i světové šampionáty. A přenášejí je specializované sportovní kanály. Jak taková mistrovství vypadají? A dají se připodobnit k těm ryze sportovním?
„V esportu je všechno stejné jako ve sportu, jenom hráči nesoupeří na hřišti, ale na virtuálním serveru. Sedí za herním zařízením a přes internet hrají proti sobě. Jinak tam jsou aspekty jako ve sportu – hráči, týmy, kluby, média. Zápasy se vysílají, komentují. Jsou na to navázáni sponzoři, diváci, významné celebrity, influenceři. Pouze se liší disciplína, ve které se soutěží,“ říká předseda České asociace esportu Lukáš Pleskot.
I esport má podle něj své hvězdy. Jsou to buď nejlepší hráči, nebo ti, kteří dokáží publikum pobavit. V současnosti jde už o profesionální sport, a to jak na mezinárodní, tak lokální úrovni. „I u nás máme několik profesionálních klubů a soutěží. Jsou jednotlivci, kteří se hraním dokáží dobře uživit, a existuje i milionářská soutěž, kde se hraje o zhruba čtyřmilionovou dotaci,“ připomíná Lukáš Pleskot.
Hry jako League of Legends nebo Counter Strike: Global Offensive mají i svá světová mistrovství. Také v tomto případě se organizace a struktura podobají tradičnímu sportu. Pořadatel obvykle pronajme velkou halu, vybaví ji technikou a potřebným zázemím pro hráče, týmy se sjedou o několik dní dřív, trénují a aklimatizují se.
Čtěte také
„Pak začne samotný turnaj a každý den se konají zápasy. Nejdříve se hrají kvalifikace, potom postupové čtvrtfinále, semifinále a na závěr velké finále. Formáty jsou tedy velmi podobné tomu, co známe ze sportovního prostředí,“ uvádí Lukáš Pleskot. Komentované zápasy mohou sledovat diváci. A to jak na stadionu, tak odjinud. „Je tam televizní přenos a kamery míří na jednotlivé hráče, aby diváci měli možnost sledovat jejich emoce,“ dodává.
Zakladatel Playzone.cz a předseda České asociace esportu Lukáš Pleskot zároveň upozorňuje, že turnaj pořádaný na jednom místě je podstatný pro fair-play soutěže. „Většina turnajů už se dnes hraje offline. Pokud by totiž účastníci hráli proti sobě na větší vzdálenost, mohl by tam být problém s internetem a podobně,“ vysvětluje.
Snahou organizátorů je zajistit hráčům rovné podmínky. „Všichni dostanou stejný počítač se stejným výkonem i stejný monitor. Hráči si ale dovezou vlastní periferie, tím se rozumí podložka pod myš, myš, klávesnice a sluchátka,“ upřesňuje Lukáš Pleskot. I na takových detailech podle něj ve výsledku velmi záleží. „Kdyby hráč dostal do ruky cizí myš, je to jako by závodní jezdec sedl do jiného auta,“ uzavírá.
Celý rozhovor s předsedou České asociace esportu Lukášem Pleskotem si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
