Z bývalého dětského domova u Husince zbyly ruiny. Majitelé s městem nekomunikují

Zbytky bývalého dětského domova u Husince. Od roku 1994 objekt chátrá, městu se nedaří spojit s majiteli

Čtyři desetiletí fungoval u Husince na Prachaticku dětský domov. Teď z něj jsou jenom ruiny. Vlastníci nemovitosti se stavebním úřadem nekomunikují. Zbylé zdi tak místo řízené demolice asi půjdou k zemi samovolně.

Pohled na zpustošené prostranství těžce nesou ti, kteří v dětském domově pracovali desítky let. „Pro většinu z nás, kteří jsme tam byli skoro od začátku, je to smutné. Nikdy jsme si nepředstavovali, že dětský domov v Husinci skončí,“ říká Alena Debnarová, která v dětské domově strávila více než dvacet let jako sestra.

Provoz dětského domova skončil v roce 1994. „Od té chvíle se to vlastně začalo ničit. Nezbylo skoro nic, jenom kousek čtvrtého oddělení, takzvané karantény, nad ní ještě kousek oddělení druhého a zbytky technického provozu,“ popisuje.

Podle Alexandra Debnara, který sám sebe označuje za amatérského historika, v objektu za války sídlila mládežnická organizace NSDAP Hitlerjugend. „V roce 1945 tam zřídili štáb americké armády a dětský domov byl v 50. letech zřízený koupí krajského národního výboru od soukromníků. Novodobí majitelé už se tam vyměnili několikrát,“ dodává.

Vyklizený dětský domov se v roce 1994 vrátil do soukromých rukou. Restituenti se snažili nemovitosti prodat, ale neúspěšně. V časech, kdy v Husinci prosperovala sklárna, tam mohla být například ubytovna pro zaměstnance.

Sehnat současného majitele zbytků bývalého dětského domova není snadné. „Vím, že majitel byl v minulosti často vyzýván k tomu, aby zajistil tu stavbu, ale v tuto chvíli asi nemohu víc dělat,“ říká starostka Husince Ludmila Pánková.

Podle Jaroslava Haise, referenta stavebního úřadu v Prachaticích, objekt vlastní dva lidé. S úřadem nekomunikují. „Několikrát jsme se jim marně snažili doručit výzvu. Na adresách, které jsou uvedené jako trvalé, se údajně nezdržují,“ vysvětluje.

Vypadá to tedy, že ruiny zůstanou, dokud samy nepůjdou k zemi. „Dokud se nepodaří toho vlastníka dohledat, stavební úřad jinou činnost provádět nebude. Objekt je v takové vzdálenosti od veřejně přístupné komunikace a pozemků, že bezprostředně neohrožuje zdraví osob. Z tohoto hlediska není nutné zatím činit jiné úkony podle stavebního zákona,“ doplňuje Jaroslav Hais.

Stavební úřad zatím udělá jediné. Pokusí se znovu vlastníkům doručit výzvu, aby dokončili demolici bývalého dětského domova.