Willi Nowak, malíř pestrých obrazů a národní umělec

7. říjen 2016

Je tu výročí týdne, věnované malíři a grafikovi Willi Nowakovi. Narodil se 3. 10. 1886 v Mníšku pod Brdy v rodině majitele továrny na textilní barviva.

Už v dětství projevoval výtvarné nadání a toužil jít na uměleckoprůmyslovou školu. Po té, co nebyl kvůli výtržnictví během studia na reálce přijat na uměleckoprůmyslovou školu, navštěvoval soukromou malířskou školu Ferdinanda Engemüllera a léto strávil v umělecké kolonii v Dachau. Pak se dostal na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Franze Thieleho.

Po ukončení studií spolu s Emilem Fillou a Bohumilem Kubištou založil významnou uměleckou skupinu Osma a zároveň byl členem Spolku německých výtvarných umělců. Nowakovy poetické obrazy plné barev si získávaly laickou i odbornou veřejnost. Vystavoval v prestižních galeriích ve Vídni, Berlíně, Düsseldorfu i Mnichově.

Byl v kontaktu s největšími umělci své doby: Oskarem Kokoschkou, se slavnou drážďanskou uměleckou skupinou Die Brücke a mnichovskou Der Blaue Reiter, stal se členem vídeňské skupiny Kunstschau. Po přestěhování do Mnichova Willi Nowak v roce 1913 spoluzaložil skupinu Münchener Neue Secession. Po první světové válce žil Nowak ve Vídni a v Berlíně.

V roce 1928 se vrátil do Prahy, kde mu bylo mu nabídnuto profesorské místo na výtvarné akademii. Mnoho klidu si tu ale neužil. Byl totiž členem komunistické strany a jeho žena byla dopisovatelkou sovětského TASSu. Setkával se proto s odporem ze strany některých členů Spolku německých výtvarných umělců a také nacionalisticky zamřených německých studentů. Vše vyvrcholilo po okupaci Československa, kdy byl Nowak ze spolku vyloučen a donucen opustit Akademii. Až do konce války žil v ústraní.

Po roce 1945 nemusel jako komunista odejít do odsunu a v Československu zůstal. Pomáhal založit Vysokou uměleckou školu v Bratislavě. S komunistickým režimem byl Willi Nowak zadobře a dostalo se mu od něj celé řady vyznamenání, včetně titulu národního umělce.

Willi Nowak zemřel v roce 1977 a je pochován na Vyšehradě. Jeho díla jsou zastoupena v celé řadě českých i zahraničních galeriích a mezi sběrateli je o ně stále zájem.

Busta Williho Nowaka na Vyšehradském hřbitově

Willi Nowak wurde am 3. Oktober 1886 in Mnischek in die Familie eines Inhabers der Fabrik für Textil-Farbstoffe geboren. Schon in seiner Kindheit zeigte er sein künstlerisches Talent und wollte an der kunsterwerblichen Schule studieren. Wegen seinen Ausschreitungen in der Realschule wurde er aber nicht angenommen und besuchte private Malerschule von Ferdinand Engemüller. Sommerzeit verbrachte er in der Künstlerkolonie in Dachau. Danach studierte er beim Franz Thiele an der Akademie für bildende Künste in Prag. Nach dem Abschluss des Studiums gründete er gemeinsam mit Emil Filla a Bohumil Kubišta die wichtige Künstlergruppe „Die Acht“. Gleichzeitig war er Mitglied des „Vereins deutscher bildender Künstler in Böhmen.“Nowaks poetische Bilder, voller Farben, sprachen Laien- und Fachpublikum an. Er stellte in Prestige-Galerien in Wien, Berlin, Düsseldorf und München aus. Nowak war im Kontakt mit den größten Künstlern seiner Zeit: mit Oskar Kokoschka, mit der berühmten Dresdner Künstlergruppe „Die Brücke“, sowie Münchner „Der Blaue Reiter“. Er wurde auch Mitglied der Wiener Gruppe „Kunstschau“. Nach dem Umzug nach München mitgründete Nowak im Jahre 1913 die Gruppe „Münchener Neue Secession“. Nach dem ersten Weltkrieg lebte Nowak in Wien und Berlin.

Im Jahre 1928 kehrte er nach Prag zurück. Es wurde ihm die Professur an der Kunstakademie angeboten. Nowak fand aber in Prag keine Ruhe: er war Mitglied der Kommunistischen Partei und seine Frau Korrespondent der Sowjetischen Agentur TASS. Deswegen traf er an den Widerstand von einigen Mitgliedern des „Vereins deutscher bildender Künstler“, sowie von nationalsozialistisch orientierten deutschen Studenten. Der Höhepunkt kam nach der Besatzung der Tschechoslowakei: Nowak wurde aus dem Verein ausgeschlossen und musste die Akademie verlassen. Bis zum Kriegsende lebte er in der Abgeschiedenheit.

Nach dem Jahre 1945 wurde er als Kommunist nicht vertrieben und blieb in der Tschechoslowakei. Er half die Kunsthochschule in Preßburg zu gründen. Nowak war mit dem kommunistischen Regime befreundet und empfing von ihm eine Reihe von Auszeichnungen, inclusive den Titel „Nationalkünstler“. Willi Nowak starb im Jahre 1977 und ist auf dem Prager Wyschehrad begraben. Seine Werke findet man in tschechischen und ausländischen Galerien und bei Sammlern finden sie auch heute noch Interesse.

Spustit audio