Vzpomínky pisovatelky Anny Blažíčkové

26. leden 2013

„Někde jsem četla, že pět let po smrti partnera můžete onemocnět rakovinou. Přesně to se mi stalo,“ vzpomíná na jedno své těžké životní období spisovatelka Anna Blažíčková, „ s mužem jsme si moc dobře rozuměli a vždycky jsme si měli o čem povídat. Jeho smrt mě hodně zasáhla.“

Anna Blažíčková však nakonec dokázala rakovinu překonat, a přestože si dnes nemůže dopřát například výlety na milovanou Šumavu, žije ve svém pražském bytě celkem spokojeně. Ráda se ale vrací i do Bechyně, kde prožila šťastné dětství a kde má i rodové kořeny. Na svět přišla v roce 1933 ve Vodňanech do rodiny podnikavého (trochu lehkomyslného) obchodníka se střižním zbožím, který se později pod vlivem okolností stal zemědělcem. „Tatínek objížděl okolní vsi a města a prodával selským nevěstám textil na výbavy. Tak se v Bechyni seznámil s mou maminkou. Přestože byl rodilý obchodník a sedlačina ho nezajímala, přistěhoval se do maminčiny rodiny a pustil se do hospodaření,“ vypráví Blažíčková.

Dětství a mládí prožité na jihu Čech bylo šťastné: po Bechyni následoval Tábor, kde začala Anna – tehdy ještě Petráčková – studovat na gymnáziu, a posléze Týn nad Vltavou: „V hodinách pana učitele Křepelky na vltavotýnském gymnáziu jsme se věnovali nejen ruštině, ale i světové literatuře a filozofii. Paní učitelka Holasová nás zase seznámila s českou literaturou. Díky nim jsem si pak vybrala studium češtiny a ruštiny na FF UK v Praze.“

Na Filozofické fakultě se Anna seznámila se svým mužem. Literární historik Přemysl Blažíček měl velké nadání, píli a schopnosti, ale také fyzický handicap: v roce 1945 přišel nešťastnou náhodou při výbuchu granátu o obě ruce. Přesto dokázal normálně pracovat, napsal několik monografií a řadu slovníkových hesel. Ve větším pracovním rozletu mu v tehdejší době bránily víc jeho politické názory než fyzický stav. Čtyřčlenná rodina proto žila velmi střídmě z nevelkého platu pracovníka Ústavu pro českou literaturu, který se uznání za svou práci i publikování svých děl dočkal až po Listopadu. Počátkem 90. let vydala svou knihu Psí víno, inspirovanou Bechyní, i Anna Blažíčková. Do té doby jí směly vyjít jen knížky pro děti.

Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenala redaktorka Hana Soukupová.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.