Vzpomínka na herce Petra Šporcla
Ve čtvrtek 4. září jsme se rozloučili s hercem Jihočeského divadla Petrem Šporclem. Chybět bude nejen své domovské scéně, jíž byl neochvějně věrný po celý herecký život, ale i posluchačům Českého rozhlasu České Budějovice.
V rozhlasových databázích najdeme u Šporclova jména bezmála pět stovek záznamů. Právě tolik bylo dramatických, literárních i kulturně-publicistických pořadů, kde zazněl jeho příjemný hlas. Ostatně, jako rozhlasový interpret dostal i několik ocenění.
Regionální vysílání Českého rozhlasu potěší v sobotu 6. září všechny, kdo měli Petra Šporcla rádi. Krátce po 18. hodině si můžete poslechnout jeho vzpomínky, natočené v roce 2012. S úsměvem v hlase v nich vypravuje o svém životě, především o svém životě na divadelních prknech.
Na rozdíl od mnoha svých kolegů, kteří snili o hereckém povolání už od dětství, chtěl Petr Šporcl jako kluk ze všeho nejvíc řídit parní mašinu. Jeho otec byl totiž strojvůdcem a občas bral malého Petra na lokomotivu. Divadlo přišlo na řadu později, když začal Petr Šporcl hrát ve studentském souboru na gymnáziu.
Budoucí herec mechanikem pro letecké přístroje
„A protože jsem byl flink a špatně jsem se učil, nezbylo mi nakonec, než to zkusit na DAMU,“ vzpomínal s úsměvem na okolnosti, které předurčily jeho hereckou dráhu. „Zkusil jsem to, ale napoprvé jsem se tam nedostal.“ Tak se stalo, že se budoucí herec učil mechanikem pro letecké přístroje. Osvojil si práci na malé fréze i soustruhu, naučil se letovat a mnoho dalších dovedností, které sice ve své pozdější profesi nevyužil, zato se mu občas hodily v praktickém životě.
Napodruhé už to na DAMU vyšlo a začaly báječné studentské roky. Stejně rád vzpomíná Petr Šporcl i na své začátky v Jihočeském divadle, které bylo jeho prvním a zároveň celoživotním angažmá. Na budějovické scéně stál poprvé v roce 1965 a během dalších desetiletí si tu zahrál spoustu krásných rolí.
„Tehdy to nebylo tak jako dneska, že by všichni chtěli zůstat v Praze,“ odpověděl na otázku, jestli mu nebylo líto, že odchází z metropole. „Naopak, angažmá v oblastních divadlech se brala jako samozřejmost. Jižní Čechy se mi líbily, dokonce jsem tu měl přes tatínka rodové kořeny, a tak jsem to vzal. A nikdy jsem toho nelitoval.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
