Vznášet se na obláčku se nedoporučuje

18. březen 2023

Čeho se báli Keltové, když se strachovali, že jim nebe spadne na hlavu? Poezií odpovídá meteoroložka Eva Plášilová.

Světový den meteorologie, který se každoročně připomíná v den jarní rovnodennosti, oslaví letos jihočeští spolupracovníci rozhlasových rubrik o počasí dnem otevřených dveří v českobudějovické pobočce Českého hydrometeorologického ústavu. Kromě toho, že ukáží návštěvníkům své pracoviště, vezmou je také na výlet do Boršova nad Vltavou, kde je seznámí s terénní prací hydlologů a s tím, jak se například odečítá vodní hladina.

Ale nejenom to. V mateřské základně v Českých Budějovicích vysvětlí lidem, jaké existují odrůdy (ano, opravdu se tomu tak říká) oblaků a návštěvníci si budou moci své znalosti ověřit ve vědomostním kvízu. I my jsme si pro vysílání pořadu Dopolední host s meteoroložku Evou Plášilovou, která vede jihočeské předpovědní pracoviště, připravili malý kvíz...

...A v něm třeba otázku na slovní spojení "z toho mračna nezaprší" - v poetice naší mluvy se tím myslí neškodná hádka. Jaká mračna jsou neškodná v realitě meteorologie?

„Jsou to především oblaka vysokého patra. Takové ty bílé šmouhy někde nahoře. Jsou sice plné ledu, ale na zem z nich nic nedopadne,“ vysvětluje Eva Plášilová a dodává: „i kdyby něco padalo, tak se to odpaří dřív, než to dopadne.“ Vysoká oblačnost, jak vysvětlila v našem pořadu, se totiž nachází třeba až ve výšce třinácti kilometrů nad zemí.

Jediné, čeho se báli Asterix, Obelix a Galové z jejich vesnice, bylo to, že jim nebe spadne na hlavu. „Toho se báli nejenom jmenovaní, ale Keltové vůbec. A jako ctitelka keltské kultury k tomu mám blízko. I název filmu Skyfall možná směřuje k něčemu podobnému. Nevím, jestli to chápu správně, ale vzpomněla jsem si na verše Jiřího Skácela z básně Motlitba za vodu: „Kdo se na samé dno potopí, kdo potopí se ke hvězdám pro prstýnek,“ a napadlo mě, že by to mohla být povodeň. Dlouhotrvající srážky, možná těch se báli. Ale je to jenom moje domněnka,“ odpovídá Eva Plášilová z ČHMÚ.

Další naše kvízová otázka směřovala k tomu, proč jsou sněhová mračna kovově šedá, když sníh je bílý. „To souvisí s hustotou, tloušťkou oblaku a s úhlem svitu slunce. Proto mají oblaka odstíny od bílé přes šedou až do černa,“ zní odpověď Evy Plášilové. Zjednodušeně řečeno, sněhový mrak je tlustý a je šedivý, ačkoli je plný sněhových vloček. „Dá se to tak říct,“ usmívá se.

Co rozhodne o tom, že se „roztrhne pytel“ a déšť nebo sníh se z oblaku vysype? „To lze říct lidově, mrak je tak plný vodních částic, že už je vztlakové pohyby neudrží nahoře a gravitace si vláhu stáhne dolů,“ reaguje meteoroložka.

Také se říká „vznášet se na obláčku“ – lze to, udrží sražená vodní pára něco? „Zrovna u bouřkových mraků je to zvlášť výrazné, tam jsou velice silné vzestupné pohyby zezdola nahoru. A ty mají rychlost 50 – 60 kilometrů v hodině, i víc. Ty by nás možná udržely. Ale nechtěla bych to zkoušet, protože turbulence, jaká v takovém oblaku je, by s námi zamávala tak, že bychom to asi nerozchodili. Takže: teoreticky by nás to udrželo, ale prakticky bychom si rozbili pusy,“ rozmlouvá nám snílkovské nápady šéfka Regionálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Českých Budějovicích Eva Plášilová.

Pokud se o oblacích, předpovídání počasí i o dni otevřených dveří v českobudějovické pobočce Českého hydrometeorologického ústavu chcete dozvědět víc, poslechněte si záznam celého rozhovoru. Na vlastní oči si pak pracoviště hydrometeorologů můžete prohlédnout v sobotu 25. března 2023. Buďto v centrále v českobudějovickém Rožnově, anebo na měřící stanici v Boršově nad Vltavou. Obě místa obsluhuje hromadná doprava.

Spustit audio