Vzácný barokní kostel zdobí vesničku Paštiky u Blatné. Památka je opravená, má i nový zvon
Velmi cenný barokní kostel stojí ve vesničce Paštiky u Blatné na Strakonicku. Byl postaven v roce 1753 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Uznávaný architekt na stavbu prý osobně bedlivě dohlížel – Paštiky navštívil během stavebních prací celkem pětkrát.
Monumentální, nepřehlédnutelná dominanta Paštik stojí na místě původního gotického kostelíka. Výstavbu iniciovala baronka Marie Alžběta Serényiová, která chtěla, aby kostel sloužil všem lidem z okolí. Unikátní je i vnitřní výzdoba – dřevěné sochy, nástropní fresky a oltářní obrazy.
Kostel svatého Jana Křtitele v Paštikách ve 20. století chátral. V roce 2019 se památku podařilo díky dotaci opravit. A od loňského roku má opět dva zvony. „Nový zvon jsme nechali odlít ve zvonařství Michala Votruby v Myslkovicích, protože původní zvon tady chyběl,“ říká kostelník Michal Lehečka.
Původně měl kostel dva zvony, jeden pocházel z roku 1505 a druhý z roku 1573. „Oba zněly stejně, a tak se místní rozhodli, že ten novější prodají. Tento zvon dodnes zvoní v Kunicích u Prahy, mají ho dokonce i v erbu obce,“ vypráví kostelník.
Po rekonstrukci kostela Paštiky vyhlásily veřejnou sbírku s cílem vybrat peníze na odlití nového zvonu. „Chtěli jsme, aby byl rozdílný od toho původního, a nechali jsme ho odlít. Teď je to tak, jak to historicky bylo, zvonová soustava je kompletní. Zvony máme vlastně tři – původní, nový odlitý a k tomu ještě umíráček,“ upřesňuje Michal Lehečka.
Interiér kostela si zájemci mohou prohlédnout po domluvě s vedením obce Bezdědovice, pod kterou Paštiky spadají. Během jara a léta zůstává kostel zčásti otevřený a je možné nahlédnout do hlavní lodě přes mříž. Místní nadšenci tu občas také pořádají veřejné koncerty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



