Vzácní mravenci, žebříkové kameny, důležitý vysílač i světově uznávaná observatoř. To vše skrývá hora Kleť

Český rozhlas České Budějovice odvysílal přímý přenos z vrcholu jihočeské hory Kleť
Český rozhlas České Budějovice odvysílal přímý přenos z vrcholu jihočeské hory Kleť

Někteří tam stoupají každý den. Hora Kleť na Českokrumlovsku fascinuje celou řadu lidí. Je zásadním místem nejen pro turisty, ale i astronomy, milovníky přírodních zajímavostí a posluchače rozhlasového vysílání.

Na horu, jejíž vrchol leží 1084 metrů nad mořem, se lidé mohou vydat pěšky po turistických trasách ze všech světových stran. Další možností je lanová dráha z parkoviště u Krásetína.

Vedoucím lanové dráhy je Jan Soukup, který dává pokyny k jízdě zvukovou signalizací. „Lanovka byla spuštěná v roce 1961. Její délka je 1792 metrů, převýšení 383 metrů. Funguje celoročně, v létě jezdíme denně, v zimě o víkendech,“ doplňuje.

Kousek pod vrcholem Kletě je observatoř českobudějovické hvězdárny a planetária. Její pracovníci patří ke světové špičce ve vyhledávání planetek.

Příchozí si mohou všimnout dvou kopulí. „Jedna je jen pro vědeckou práci, druhou může navštívit i veřejnost. Uvnitř máme největší čočkový dalekohled v České republice a dalekohled, kterým je možno večer pozorovat planetky,“ zve astronom Miloš Tichý.

Další dominantou hory je vysílač pro televizní a rozhlasové vysílání. Jedná se o nejdůležitější vysílač v kraji, jeho signál využívá největší počet lidí. Vysílací věž na místě stojí od roku 1977, předtím už tu ale od poloviny 50. let byla ocelová konstrukce. Z Kletě se šíří i vysílání Českého rozhlasu České Budějovice.

Mimořádná je ale také příroda, která Kleť obklopuje. Podle Terezy Rejnková z Chráněné krajinné oblasti Blanský les jsou jedním z hlavních předmětů ochrany místní lesy. „Tady nacházíme především porosty podhorských smíšených lesů s převahou buků. Ty jsou krásně vidět na jaře a na podzim, kdy jsou vybarvené a kontrastují se smrky. Dál tu jsou třeba javory nebo třešeň ptačí i hodně navázaných zvířat a rostlin,“ popisuje.

Na jižní straně hory Kleť, tedy na trase od Českého Krumlova, zaujmou turisty početná mraveniště. „Jedná se o lesní mravence a z 80 procent velmi vzácný druh, mravence boreální. Je to pozůstatek z doby ledové. Ti mravenci jsou opravdu horští, vyžadují chladnější a vlhčí klima a díky tomu se jim tady na Kleti daří,“ vysvětluje Tereza Rejnková.

Za fenomén, který znají všichni návštěvníci, označuje skalní hradby. Vede kolem nich i naučná stezka. „Vznikly takovým specifickým způsobem zvětrávání, působení vody a jejího postupného zamrzání a tání v puklinách. Tím vznikají typické žebříkové kameny, příčně rýhované, ze kterých se někdy můžou vylámat celé bloky a vznikají takzvané mrazové sruby, které si můžeme představit jako takové převisy a jeskyňky,“ popisuje.

Další zajímavostí je pak podle ní Modrý obrázek na jižní straně Kletě, ke kterému se váže zajímavá až strašidelná pověst. „Obrázek připomíná památku panského hajného, kterého pytláci za to, že je honil, polapili a pověsili hlavou dolů do mraveniště,“ uzavírá.

Spustit audio

Související