Výtvarník Ladislav Hodný slaví sedmdesátku
Mistr umělecké knižní vazby Ladislav Hodný z Týna nad Vltavou 14. února oslavil sedmdesátku. Tamní městská galerie mu uspořádala výstavu a navrch dostal i Cenu města Týna nad Vltavou za celoživotní uměleckou tvorbu.
Kdo tohle čte, představí si nejspíš důstojného kmeta, který už pomalu bilancuje a chystá se na odpočinek. Opak je pravdou! Z Ladislava Hodného čiší chuť do života. „Taková cena za celoživotní tvorbu, to skoro vypadá, že už to mám tady zabalit!“ směje se. „Samozřejmě mě potěšilo, že jsem ji dostal, ale mám spoustu plánů a doufám, že tu ještě chvilku pobudu.“
Ke knihařině dovedl, nebo spíš dotlačil Ladislava Hodného jeho otec, který tohle umělecké řemeslo opravdu dokonale ovládal a chtěl, aby šel syn v jeho stopách. „Nic jiného mi nezbylo,“ podotýká k tomu Ladislav Hodný a dodává, že s tatínkem v tomhle směru nebyla řeč. On by si byl klidně vybral i nějakou jinou profesi, ale kdepak! Nejprve se vyučil v Novém Jičíně knihařem a potom se dostal na brněnskou průmyslovku.
„Nakonec jsem byl rád, že jsem tátu poslechl. Dostal jsem se k práci pro Lyru Pragensis, což byly moc hezké zakázky. Ale vyzkoušel jsem si i jiné profese, nemyslete si! Dva roky jsem byl dokonce číšníkem, a moc mě to bavilo. Já jsem totiž taky muzikant, miluju jazz a hraju na piáno, na basu a na bicí. To víte, že jsem si v té vinárně i zahrál. Bylo to fajn.“
Nějaký čas strávil Hodný také v českobudějovické knihovně, ale restaurování starých knih mu k srdci nepřirostlo. „To pro mě nebylo, mnohem radši mám vlastní tvorbu,“ přiznává. V 90. letech si vyzkoušel pedagogickou dráhu na pražské Soukromé mistrovské škole uměleckého designu. Měsíc dokonce učil na jedné americké univerzitě.
Při velké povodni roku 2002 zničila voda ve vltavotýnském ateliéru Ladislava Hodného skoro všechno: kůže, papíry, stroje i obrazy. Leccos se podařilo obnovit díky pomoci kolegů a přátel, takže Hodný mohl ve své práci pokračovat. Ale i když dostal za své knižní vazby řadu cen, dnes se stále víc věnuje malbě a kresbě. „V současné době mě moc baví plenéry a jezdím na ně několikrát do roka. Už se moc těším, až začne jaro a vyrazíme!“
Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenala redaktorka Hana Soukupová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
