Vytříděný papír nikdo nechce. Je to problém třeba pro školy, které chtějí motivovat děti ke sběru
Cena vytříděného papíru cena klesla téměř na nulu. Zpracovatelé své produkty vyrábějí raději z levného kůrovcem napadeného dřeva. Obce i školy tak řeší otázku, co se sběrem. Pokud nechtějí platit za odvoz, musí najít firmu, která je ochotná papír převzít alespoň zdarma.
Prachatická základní škola minulý rok nasbírala sedm tun papíru. Ředitelka Hana Bolková teď ale řeší odvoz dalšího sběru, protože zpracovatelé ho už nechtějí.
„Nám by stačilo, kdyby ho někdo odvezl a nemuseli jsme za to doplácet, abychom nebyli ve ztrátě. Každá třída třídí papír a je důležité, aby děti věděly, že se s ním dál něco děje,“ říká.
Jednou z firem, která přebírá vytříděný odpad, upraví ho a předává dál zpracovatelům, je vimperský Jihosepar. „Výkupní ceny od konečných zpracovatelů jsou na absolutním minimu, v podstatě se rovnají skoro nule, nepokrývá to určitě ani náklady na jejich úpravu,“ uvádí Daniel Pobl.
Upravený odpad firma předává v podstatě zdarma, svážet ale nepřestala, i ze škol odebírá dál. „Aby se nevyrušilo to, co se tady dlouhá léta buduje, jak už v dětech, tak v systému, aby se děti učily, že třídit má smysl,“ vysvětluje Daniel Pobl.
Čtěte také
Největším rizikem je, že kvůli zdražení svozu odpadu lidé přestanou třídit. „Krize na trhu by především neměla dopadnout na obce, ale měla by být šířena mezi producenty papíru a dotřiďovacími linkami,“ myslí si vedoucí odboru životního prostředí města Vimperk Josef Kotál.
Asi 40 procent každého kontejneru na papír tvoří obaly. Jejich producenti musí ze zákona platit za to, že obal vůbec vyrobí, této částce jsou obsaženy i náklady na svoz odpadu.
Dalších 40 procent obsahu kontejnerů tvoří noviny, časopisy a letáky. Jejich výrobci ale za produkci platit nemusí. To je podle Josefa Kotála důvod, proč je v systému na likvidaci odpadu málo peněz. „Řešením by byla změna zákona, která by donutila platit za vyprodukované papíry právě producenty novin a časopisů,“ říká. Druhým dlouhodobým řešením by bylo vybudování dalších zpracovatelských kapacit.
Související
-
Prachatické centrum Dřípatka se má přestěhovat do nevyužívaných pavilonů školy
Výukové programy o přírodě a životním prostředí připravuje prachatické Centrum ekologické výchovy Dřípatka. Sídlí ale v nevyhovujících prostorách a potřebuje opravu.
-
Dvě třetiny odpadu, který lidé ve Strmilově vyhodí, je možné dál roztřídit
Ve Strmilově na Jindřichohradecku si lidé zvykají na nový systém třídění odpadu. Pytle s plasty nebo papírem můžou jednou za měsíc odložit před svůj dům.
-
Školy mají žáky učit, jak zacházet s penězi. Přistupují k tomu ale různě
Znalost Čechů v oblasti finanční gramotnosti je podle posledního průzkumu OECD v rámci Evropy podprůměrná. Až dvě třetiny dospělých lidí se chovají ekonomicky nezodpovědně.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozšíření mobilizace Ukrajinců? Ty, kdo do armády nechtějí, tady nepotřebujeme, říká paramedik
-
Nelze nekonat, shodli se zástupci koalice a opozice na schůzce u prezidenta o důchodové reformě
-
Polská kontrarozvědka vyšetřuje síť zaměřenou proti EU a Voice of Europe. Spolupracuje s Českem
-
Japonský modul SLIM nečekaně přežil už druhou lunární noc. Pomohlo mu převrácení při dosednutí