Vyšebrodský cisterciácký klášter oslavil 760 let

1. červen 2019

Závišův kříž, Mistr vyšebrodského oltáře, Madona vyšebrodská, to je jen část historických klenotů a pojmů, kterým dal jméno Vyšší Brod a zdejší cisterciácký klášter.

Ten si k prvnímu červnovému dni připíše už sedmi stý šedesátý křížek, tedy sedmisté šedesáté narozeniny.

„Prvního června roku 1259 byl vysvěcen nově postavený klášterní kostel a ten den je brán jako den založení kláštera,“ vysvětlil převor Cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Justin Berka.

Toto vysvěcení doprovází také vůbec první písemná zmínka o osadě Vyšší Brod, a proto se výročí založení slaví společně s městem.

Vok z Rožmberka

Podle zakládací listiny kláštera jeho založení inicioval Vok z Rožmberka, který u Vyššího Brodu jen zázrakem nepřišel o život, protože se byl pomodlit u kaple, která tu původně stála a která dodnes stojí na nádvoří kláštera. Ovšem když se vracel zpátky na Rožmberk, musel se přebrodit přes Vltavu. V tu chvíli ho ale zastihla veliká bouře, kvůli které se přihnala korytem Vltavy voda.

Cisterciáčtí mniši

„Voda ho málem smetla. Úpěnlivě volal na pomoc Pannu Marii, jež mu seslala anděla, který ho zachránil a říkal mu: ‚Broď se výš.‘ Z vděčnosti pak do těchto míst pozval cisterciácké mnichy, kteří tehdy byli známí tím, že je to řád, který se usazuje v nehostinných krajinách,“ naznačil stručnou historii převor Justin Berka.

Převor Justin Berka

„Hlavními úkoly Cisterciáků jsou sedmkrát denně modlitba a práce. Byli vlastně průkopníky agrární reformy, protože kraj, kde se usídlili, kultivovali nejenom po stránce duchovní, ale i praktické.“

Klášter

Kolik za těch 760 let proteklo ve Vltavě pod cisterciáckým klášterním komplexem vody, to asi nikdo nikdy nespočítá. Faktem ale je, že vyšebrodský klášter byl vždy centrem duchovním, ale i centrem vzdělanosti a umění. Kláštery byly ovšem také samostatnými obchodními a výrobními jednotkami, které si dokázaly na svůj provoz samy vydělat. S velkými investicemi pak v historii pomáhali donátoři nebo zakladatelské rody.

Důležitou součástí příjmů se stal také turistický ruch. Jen do vyšebrodského kláštera přijede ročně 25 tisíc turistů z celého světa. Důvody mají různé. Jedním z nejvýstižnějších byla slova francouzského turisty, který řekl: „My jsme si za Velké francouzské revoluce kláštery a jejich knihovny vypálili. A teď se sem jezdíme dívat na to, o co jsme přišli.“

Více si poslechněte v naší reportáži.

Spustit audio