Výročí narození stavitele selského baroka Jakuba Bursy podnítilo ostré spory

Ostré diskuse o životě a díle Jakuba Bursy, představitele tzv. selského baroka, se vyrojily v roce, kdy si připomínáme 200. výročí narození této osobnosti jihočeského venkova. Nejedná se pouze o polemiky, která stavení jsou skutečně Bursovým dílem.

Strakonického básníka a antikváře Ondřeje Fibicha popudily příšerná publikace o zednickém mistrovi a povrchní výstavy, které se věnují lidovému stavitelství. Konkrétně si Ondřej Fibich vzal na mušku Petra Luniaczka, autora výstavy v Prachatickém muzeu a spoluautora brožury Selské baroko Jakuba Bursy.

Podle zástupců občanského sdružení z Malenic i podle vedení Prachatického muzea básník Fibich přestřelil, když uvedl, že Luniaczek inkasoval za text a fotografie do publikace o Bursovi honorář několik desítek tisíc korun. Udeřil tak na citlivou strunu lidské závisti. Petr Luniaczek prý nehodlá na kritiku reagovat.

Odlišné názory mají odborníci také na smrt Jakuba Bursy ve Vlachově Březí v roce 1884. Fibich se Skalickým na rozdíl od Horáka zpochybňují, že zemřel v chudobinci.

Ovšem je tady přece jen něco, co oponenty spojuje: kritiku materiálů, které propagují Bursovo dílo na krajské či dokonce celostátní úrovni, ale s lidovým stavitelstvím nemají nic společného. Karel Skalický například uvedl na pravou míru zavádějící údaje o stavení v Čepřovicích na Strakonicku číslo popisné 17, kde si někdo při rekonstrukci v 70. či 80. letech minulého století na Bursu jen hrál.

200 let od narození se Jakub Bursa z Dolních Nakvasovic na Prachaticku dočkal nebývalé mediální pozornosti. Doufejme, že i v letech budoucích po něm štěkne pes či nějaký básník.