Výběr jako na soutěž krásy. Do průvodu na oslavu korunovace posílali páni jen hezké a štíhlé poddané

Začátkem května 1836 vyšlo nařízení, že každý kraj má vyslat skupinu v krojích, která bude představovat selskou svatbu a obžínky. Mohl být připojen ještě alegorický průvod znázorňující zvláštní lidové zvyky nebo zaměstnání daného kraje.

„Například ředitel třeboňského panství dostal od krajského hejtmana soukromou žádost, aby kromě dvou párů svatebčanů ve starodávném lidovém kroji vypravil do Prahy jako zvláštnost budějovického kraje průvod knížecích rybních pěšáků v uniformách. Hlubocký ředitel dostal z Budějovic podobné vyzvání, aby vyslal nejen svatebčany, ale i skupinu schwarzenberských myslivců,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Zároveň přišla z Prahy zpráva, že každý svatební pár dostane jako dar sto stříbrných tolarů a všem účastníkům krajové skupiny byla slíbena dieta ve výši dvacet korun konvenční měny na osobu a den, což bylo hodně. Z budějovického kraje mělo být vypraveno osm párů – po dvou párech z panství Třeboň, Nové Hrady, České Budějovice a Český Krumlov.

Zájem o účast byla díky slíbené odměně veliká. „Například za svatební pár z Hlubocka byl vybrán dvacetiletý Jan Bláha, syn sedláka Františka Bláhy ze Lhotic 10, a osmnáctiletá Anna, dcera sedláka Vojtěcha Brašničky z Hosína 11. Je zajímavé, že Janu Bláhovi jeho spoluobčané pak už navždy říkali Jan Praha, na památku této události. Ve svatebním průvodu z Hlubocka bylo 39 osob, jelo se na třech krásně vyzdobených vozech,“ zmiňuje Alois Sassmann.

Čtěte také

První profesionální kominíci v Čechách byli Italové. Řemeslo mělo prestiž a v rodinách se dědilo

Výběr účastníků podle něj připomínal spíš výběr do soutěže krásy. „Pokud máte štěstí, že tam byl váš předek, tak máte jeho podrobný popis. Rychtářům bylo totiž nařízeno poslat do kanceláře na zámek vybrané mladé lidi, kteří tam byli prohlíženi. A byl učiněn zápis,“ vypráví.

Například třeboňský písař zapsal: Marie Ježková, rychtářova dcera ze Spolí 5, sedmnáctiletá, od postavy ne špatná, ale trochu příliš tlustá a pihovatého obličeje. Nebo: Alžběta Rachačová, patnáctiletá selská dcera z Mažic 9, malé postavy, příliš slabá a ne zvlášť hezkého obličeje. Naopak její bratr, sedmnáctiletý Jakub Rachač byl přihlížejícími pány uznán za hezkého jinocha.

Také Martin Korbel z Frahelže se pánům líbil svojí pěkně urostlou postavou. „Rychtář Jan Voda z Neplachova doporučil do průvodu selského syna Tomáše Havla z čísla 40, ale pánům se nelíbilo, že prý je moc klečatý a na duchu slabý. Na Anně Havlové se pánům zase nelíbila její tlustá postava. A Marianě Maškové neprošly hrubé rysy obličeje,“ doplňuje Alois Sassmann.

Vybrána byla například osmnáctiletá rychtářova dcera Anna Nováková ze Ševětína. „Podle zápisu byla velké štíhlé postavy, byť komisi vadilo, že má trochu malá ňadra. Zkrátka výběr jak na soutěž krásy na počátku 19. století,“ komentuje genealog.