„Vůz jej ranil a on duši vypustil.“ Hned dva pomníčky připomínající tragická úmrtí stojí ve Volfířově u Dačic
Na mnoha místech české krajiny natrefíme na různě označená místa, kde v minulosti došlo k úmrtí nějakého člověka. Pokud šlo o smrt násilnou, jedná se většinou o takzvané smírčí kříže nebo smírčí kameny, nicméně můžeme najít i pomníčky rozmanitých podob a velikostí zřízené v místech nešťastných úmrtí.
Hned dva takové stojí ve Volfířově nedaleko Dačic. Oba mají podobu menší kamenné stély a jsou opatřeny stručnými dobovými nápisy.
Starší z dvojice je jihozápadně od obce a lze na něm číst toto: „Roku 1841 Johan Šprincl zde jel, vůz se mu zkátěl, jej ranil a on duši vypustil.“ K neštěstí došlo 13. července uvedeného roku a Šprinclovi, volfířovskému mlynáři, tehdy bylo 56 let.
Druhý, podobný kámen najdeme přímo v centru obce. Připomíná třiačtyřicetiletého sedláka Antonína Dvořáka, kterému se v roce 1887 stala osudnou rovněž manipulace s povozem. Spadl pod jeho kola při nakládání snopů obilí a zlomil si vaz. V době neštěstí působil Dvořák zároveň třetí rok jako starosta Volfířova.
Kámen nese nápis: „Léta Páně 1887 29./7. Antonín Dvořák svážel mandlíky, spadl pod vůz, vůz jej ranil, on duši vypustil.“
Zůstává neznámou, kterou se ale nejspíš nepodaří nikdy vyřešit, kdo a kdy vlastně tyto kameny na paměť obou mužů nechat přesně postavit.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
