Všechny hvězdy na nebi! Vlasta Průchová, jejíž tatínek byl Jihočech, zpívala s Milanem Chladilem i Karlem Gottem
Zpěvačka Vlasta Průchová, od jejíhož narození uplyne 12. července 100 let, to je samozřejmě velký pojem pro český jazz. Je ovšem paradoxem, že většina jejích nahrávek, které vyšly hlavně na přelomu 50. a 60. let na deskách, úplně jazzových není, přísně vzato. K jedné takové se dostanu.
Ještě předtím bych se ale chtěl dotknout jihočeské souvislosti s původem paní Vlasty Průchové, jejímž manželem byl významný český jazzman, doktor medicíny Jan Hammer a syn je věhlasný, v Americe usazený skladatel a multiinstrumentalista Jan Hammer mladší.
Narodila se na Slovensku, ale českým rodičům. K tomu mi paní Vlasta Průchová v jednom rozhovoru, uskutečněném na jihočeské půdě, pověděla: „Já a moje sestra jsme se narodily v Ružomberoku, pak jsme se s rodiči přestěhovaly do Trenčína, kde jsem chodila do gymnázia. V roce 1938 však Slováci řekli: Čehúni, von! Usadili jsme se tedy v Praze, což byl určitý kompromis. Maminka byla Ostravačka a chtěla žít v Ostravě, kdežto tatínek, Jihočech, měl v plánu se vrátit do Blatné. Dědeček totiž bydlel v Kocelovicích, kde byl řídícím učitelem.“
A teď zpět k písničkám Vlasty Průchové, od jejíhož odchodu se letos v červnu naplnilo již dvacet let. Maličkou skupinku v jejích publikovaných nahrávkách představují duety. Jeden z nich natočila s mladičkým Karlem Gottem s názvem Až nám bude dvakrát tolik, další byla První vycházka s Milanem Martinem a duet, který jsem vybral do Hudebního pozdravení, nazpívala Vlasta Průchová s Milanem Chladilem.
Hudba je dílem manžela Jana Hammera a slova Jaromíra Hořce, kterýžto básník mimochodem otextoval i nejznámější song této výjimečné zpěvačky Docela všední, obyčejný den. Vlastu Průchovou a Milana Chladila ve studiu v roce 1960 doprovodil orchestr Karla Vlacha: Všechny hvězdy na nebi!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.