Volarský spisovatel Ivo Stehlík vydal knihu reflexí Naplavené dříví

Knižní tipy; Náš host: Ivo Stehlíka, autor knihy Naplavené dříví; Recenze Kryštofa Špidly na knihu Jana Koubka Matky; Soutěž


KNIŽNÍ TIPY

Daniel Glattauer: Navždy tvůj
Rakouský spisovatel Daniel Glattauer se proslavil knihou Dobrý proti severáku, kterou napsal formou e-mailů: je to tedy moderní podoba klasického epistolárního románu. Čtenářům se tak zalíbil, že si vynutili ještě pokračování, knihu Každá sedmá vlna. Obě knihy se myslím povedly, a tak jsem zvědavá na tu nejnovější, která se jmenuje Navždy tvůj. Stejně jako v těch předešlých jde o lásku, tentokrát o lásku přílišnou a dusivou. A jen poznámka na okraj: e-mailovou formu už autor v tomto románu opustil. Vydává Host v překladu Lenky Šedové.

Kateřina Dubská: Člověk Gabriel
Jota přichází s knihou Kateřiny Dubské Člověk Gabriel. Jde o poetický příběh ze světa starých kočovníků, který se odehrává na Slovácku. Hlavní hrdina – jmenuje se mimochodem stejně jako jeden autorčin předek – má zvláštní nadání, miluje zvířata a dokáže komunikovat s koňmi. Kateřina Dubská je ročník 1965 a žije v Bílých Karpatech, kde včelaří a píše knihy.

Člověk Gabriel (Kateřina Dubská)

Eva Hubičková, Zdeněk Vybíral: Tábor
Je tu nová kniha z edice Zmizelé Čechy, a nás potěší, že je to kniha nazvaná Tábor. Staré snímky města vybrala z bohatého rodinného archivu ateliéru Šechtl Voseček Eva Hubičková, historickou studii o městě připojil Zdeněk Vybíral. Ke knize se v některém příštím pořadu vrátíme podrobněji: vydává Paseka.

Vladimír Pohorecký: Rozhledny a ztracené hrady
Radioservis nabízí knihu Vladimíra Pohoreckého, která navazuje na starší publikaci Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech a bude dvoudílná. Autor v předmluvě upozorňuje, že obliba rozhleden u nás roste, a tak jich kvapem přibývá. V prvním díle jeho publikace věnovaném západu České republiky najdeme i Jihočeský kraj. A co se tu o našich končinách dozvíme: autor popsal 30 rozhleden a hradů: těžko říci, proč o nich píše společně, snad kvůli výhledu nebo namáhavému výstupu. Z rozhleden je tu Kraví hora, Kleť, Knížecí stolec, rozhledna na Slabošovce, Jarníku, Libíně, Kovářka a pár dalších.

Ondřej Suchý: Pokrmy kořeněné smíchem
Ondřej Suchý napsal i zajímavější knihy než kuchařky, ale budiž: třeba je někdo zvědavý, co rádi kuchtili a jedli slavní lidé. Novinka z Ikaru se jmenuje Pokrmy kořeněné smíchem a má podtitul Z jídelníčku klaunů, komiků a herců. Ani mě nepřekvapilo, že má Bolek Polívka rád mletý bůček v alobalu, čajová zmrzlina Anny Ondrákové je zajímavá, ale špagety se sekanou a protlakem, které doporučuje Jiřina Bohdalová, určitě vařit nebudu.


NÁŠ HOST

Pěkná drobná knížka volarského spisovatele a nakladatele Ivo Stehlíka se jmenuje Naplavené dříví. Dřevo doprovází autora skoro celý život: jednak řezbaří pro vlastní radost, jednak se mnoho let živil prací v lese jako dřevorubec. Ostatně jeho Dřevorubecké pohádky byly touhle zkušeností inspirovány. Naplavené dříví jsou jeho osobní postřehy a zamyšlení, která mají blízko k deníkovým záznamům.


RECENZE Kryštofa Špidly

Jan Koubek: Matky
Próza Jana Koubka, Matky, patří k překvapivě zralým literárním debutům. Jeho text je promyšlenou skládačkou příběhů. Každý z nich může fungovat jako samostatná povídka, všechny jsou ale navzájem propojeny postavou vypravěče, starého vrátného v nemocnici, jenž, přestože je vypravěčem tělesným – v prologu i epilogu koneckonců dominuje ich-forma - přesto ztělesňuje princip vypravěče vševědoucího. Je tím, který skrze předměty zapomenuté či darované jednotlivými protagonistkami povídek, vypráví příběhy jejich životů. Jeho vševědoucnost je vševědoucností dveřníka. Všichni kolem něj procházejí. Ač se sami navzájem nemusejí znát, vrátný zná každého. Vrátnice je odjakživa zvláštním prostorem a postava vrátného prochází českou literaturou a filmem jako ahasver.

Matky (Jan Koubek)

Dalším jednotícím prvkem tohoto souboru próz je prostor – nejen městečko Tichý Újezd či nemocnice, ale třeba i prvorepubliková vila, která figuruje hned ve třech povídkách. Dům se stává zrcadlem našich nedávných dějin – původně vila bohatých Židů, za války zabavená nacisty, po r. 1948 komunisty, aby byla přestavěna v bytový dům a školku, a nakonec v 90. letech navrácená do původních rukou. Tím nejdůležitějším spojovacím článkem textů je ovšem mateřství. To je v knize vnímáno jako úděl, snad věčný princip, kterému nelze uniknout.

Setkáváme se zde s několika ženskými hrdinkami, ať už s bývalou lékařkou, jež jako mladá žena prošla Osvětimí, se sudetskou Němkou, matkou postiženého černošského chlapce či s mladou rebelující studentkou gymnázia - se ženami, které děti mít nemohou, ale i s těmi, pro něž je mateřství přítěží. Všechny se ale musí se svou situací vnitřně vyrovnat. Právě v takovém okamžiku se s nimi potkáváme. Ačkoli jsou zápletky jednotlivých příběhů často tragické, jejich vyústění obvykle přináší naději či smíření. Občas se ale zdá, jako by hrdinek nebylo pět, tolik kolik je v souboru povídek, ale stále jedna jediná v pěti možnostech svého života.

Koubkova próza zůstává především zralým debutem a hlavně příslibem do budoucna. Stylisticky pevný a zásadních lapsů prostý text sráží především jistý chlad. Pospojování jednotlivých motivů působí příliš chtěně a záměrně efektně, jako strohé dodržení předem vytvořeného plánu či konceptu. Jedním z takových motivů může být i již poněkud vyčpělá zmínka o konci milénia. Text prozrazuje literární talent, poučenost a přehled – autorovi nedělá potíže vidět svět perspektivou rozličných postav, ale vypočítanost a studená promyšlenost jeho prózy jako by bránila přirozenosti vyprávění, potenciálu, který se ve vypravěči i postavách skrývá.


SOUTĚŽ

Správná odpověď: Egon Hostovský
Výherci: S. Baštýř, L. Lukáčová, F. Kučera, D. Svatková, A. Tomanová, pí. Veselá
Nová hádanka: Tentokrát se vrátíme k české klasice: V roce l894 se malířka a grafička Zdenka Braunerová seznámila při svém pobytu na Moravském Slovácku s autorskou bratrskou dvojicí : právě v tom roce bylo uvedeno společné drama obou bratrů Maryša. S mladším z nich si malířka dobře rozuměla a vznikl vztah, který trval několik let. Braunerová vyzdobila krásně jeho knihu Pohádka máje a společně také bojovali za starou Prahu v době asanace. Kdo to byl? Nápovědou může být i to, že 14. května uplyne 150 let od jeho narození.