Volarské muzeum sídlí v unikátním roubeném alpském domě, stálé expozice připomínají železnici i pochod smrti

29. červen 2026

Jak vypadal fotografický ateliér v první polovině 20. století, poznáte ve Volarském muzeu ve Volarech na Prachaticku. Aktuální sezónní výstava je věnovaná fotografování a českokrumlovskému Fotoateliéru Seidel. Expozici si prohlédl regionální stopař Petr Kubát.

Návštěvníci uvidí historické snímky z Volarska, které pořídili Josef a František Seidelovi, a také dobovou techniku. „Když jsme výstavu připravovali, naše paní uklízečka řekla: Já mám doma na půdě něco po dědovi. A tam byla kompletně zařízená fotokomora, byly tam fotografie, veškeré vybavení, filmy, skleněné destičky, fotoaparáty, zvětšováky. Všechno jsme použili a myslím, že vznikla nádherná a docela unikátní výstava,“ popisuje vedoucí kulturně-informačního centra ve Volarech Jaroslav Pulkrábek.

Kromě toho Volarské muzeum nabízí stálé expozice. Jedna z nich nese název Volary – srdce šumavských železnic a přibližuje dobu druhé poloviny 19. století, kdy se z nenápadného městečka stal jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů celé Šumavy.

Další expozice je věnovaná zbraním, militariím a historii Volar. Velmi silná je pak výstava o volarském pochodu smrti. Připomíná události z května 1945, kdy přes město prošly ženy z koncentračního tábora Helmbrechts. Mnohé vězeňkyně cestu nepřežily a 95 z nich je pohřbeno na volarském hřbitově. Expozice prostřednictvím fotografií, dokumentů i osobních příběhů připomíná jednu z nejtemnějších kapitol historie Šumavy.

Zajímavá je i ale samotná budova muzea. Jde totiž o roubený alpský dům z roku 1794 – podobné stavby jsou v České republice naprostou raritou a připomínají osídlení Volarska přistěhovalci z Tyrolska a Štýrska. I proto se Volarům říkalo alpská vesnice nebo alpské městečko.

Muzeum ve Volarech na Prachaticku je po celé léto otevřené každý den kromě pondělí.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.