Vojenské letadlo havarovalo v roce 1929 u Týna nad Vltavou. Tragédii připomínal pomník, dnes už jen cedule
Nedokonalost letadel, ale i výcviku vedly v počátcích letectví k mnoha nehodám s tragickými následky. Jedna taková se odehrála v neděli 7. září 1929 nedaleko Týna nad Vltavou na Českobudějovicku.
V jižních Čechách tehdy končilo velké vojenské cvičení, jehož se účastnil i 1. letecký pluk T. G. Masaryka z Prahy-Kbel. Od provizorní plochy polního letiště v Čihovicích odstartoval dvoumístný letoun pilotovaný desátníkem Václavem Benešem, v jehož druhém sedadle byl k plnění cvičných úkolů připraven pozorovatel svobodník Václav Černý.
Když letadlo dosáhlo výšky asi 100 metrů, naklonilo se a začalo klouzat po křídle k zemi. Veškeré pilotovy snahy o vyrovnání byly marné, stroj se v několika vteřinách zřítil do pole nedaleko vesnice Třitimi.
Nádrž měl krátce po startu ještě plnou, a tak došlo k prudkému vznícení paliva. Pokud oba letci nepodlehli hned po dopadu zraněním, vzápětí uhořeli.
Rok po nešťastné události vznikl na místě havárie důstojný pomník, zřízený zásluhou vltavotýnského spolku založeného za tímto účelem. Nikdo se však o tento památník nestaral. Ještě v sedmdesátých letech byl celkem v pořádku, ale později se rozvalil a zanikl.
Dnes tragédii dvou letců pod Třitimí připomíná alespoň informační tabule, ale je snaha pomník obnovit.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Součástí vojenských střelnic býval půlmon – mohutný násep, který pohlcoval vystřelené kule
Asi málokdo ví, co znamená slovo půlmon. Česky je to lapač kulí. Což stále zní trochu záhadně. Prozradíme, že šlo o součást vojenské střelnice – mohutný násep za terči.
-
Tři dívky zahynuly za bouře pod lípou v Předboři na Táborsku. Událost připomíná kamenný kříž
V neděli 21. července roku 1912 se přihnala na Táborsko bouřka. V Předboři se trojice místních děvčat schovala pod košatou lípu, do které však vzápětí udeřil blesk.
-
Lodě vyráběla na jihu Čech řada podniků. Známé byly Lannovy závody, ale i loděnice rodiny Šílených
Řeka Vltava přinášela spoustu pracovních příležitostí. Dařilo se plavení dříví, dopravě soli i stavbě potřebných lodí. Po polovině 19. století fungovalo několik loděnic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
