Vilu inspirovanou domy na středomořském pobřeží si Benešovi nechali postavit v Sezimově Ústí
Ve dvacátých letech minulého století se Edvard a Hana Benešovi rozhodli, že si v jižních Čechách postaví letní vilu. Místo našli v srpnu 1929, kdy se s přáteli Ludvíkem a Jiřinou Strimplovými vydali na výlet do okolí Sezimova Ústí.
Nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v místě zvaném od nepaměti Kazatelna, protože tu kázal mistr Jan Hus, zakoupili Benešovi na jaře 1930 pozemek ke stavbě své vily. Ke koupi pozemků přemluvili také Strimplovy a Zdeňka Fierlingera.
Všichni tři majitelé si nechali na parcelách postavit domy a upravit zahradu podle projektu Otokara Fierlingera. Na přátelské vztahy mezi sousedy poukazovala i skutečnost, že mezi zahradami nebyl vybudován plot. Ten přibyl až po druhé světové válce následkem roztržky mezi Benešem a Fierlingerem.
Projekt vily svěřili Hana a Edvard Benešovi architektovi Petru Kropáčkovi. Do jeho návrhu však značně zasahovali. Jejich vila měla připomínat domy, které viděli na francouzském středomořském pobřeží.
Kolaudace vily v Sezimově Ústí proběhla v srpnu 1931. Až samotné užívání ukázalo nedostatky původního projektu. Konečnou podobu budova získala v roce 1937 dostavbou podle projektu Otokara Fierlingera.
Vila v Sezimově Ústí se pro prezidenta Edvarda Beneše a jeho ženu Hanu stala domovem, místem klidu a odpočinku. Čas v Sezimově Ústí trávili aktivně prací na zahradě, sportovními aktivitami, koupáním v řece, tenisem, lyžováním, bruslením a podobně.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Jitka Vandrovcová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
