Vilém z Rožmberka si nechal u Třeboně postavit Dobrou Mysl a intenzivně ji využíval. Nic z ní nezbylo
Renesanční letohrádek Kratochvíli zná jistě většina posluchačů. Jedná se o pozoruhodnou zámeckou stavbu ve stylu italských venkovských vil, kterou vybudoval v osmdesátých letech 16. století Vilém z Rožmberka, v té době po císaři nejvýznamnější osoba v Českém království. Jen o pár let dříve si mocný jihočeský šlechtic nechal postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.
Nacházel se nedaleko rezidenční Třeboně u vesnice Klec a říkalo se mu Dobrá Mysl. Jednalo se zřejmě o dřevěnou stavbu na zděných základech, stavěnou za dozoru slavného Jakuba Krčína, která byla využívána k rozmanitým účelům.
Máme písemně doloženo, že odtud Vilém pozoroval vyměřování okolních rybníků, vyrážel odtud na lovy nebo uvnitř nocoval, když se v noci nestíhal vrátit z cest až do Třeboně.
Po Vilémově úmrtí roku 1592 přestal nový rožmberský vladař Petr Vok využívat Dobrou Mysl tak intenzivně jako jeho předchůdce a s vymřením rožmberského rodu v roce 1611 zámeček prakticky zcela ztratil svůj význam. V dalším průběhu 17. století potom natolik zchátral, až nakonec zcela zanikl.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
