Vilém Slavata přežil defenestraci a považoval to za zázrak. Nechal tak událost zachytit i na obraze

Obraz zachycující pražskou defenestraci visí v audienčním pokoji, největší dochované renesanční místnosti na zámku v Jindřichově Hradci. „Jindřichohradecký zámek byl vyzdoben všemožnou nádherou, například v patře nad námi byl takzvaný zlatý sál. Bohužel zámek v roce 1773 fatálně vyhořel, hořelo osm dní, shořelo prakticky všechno až na těchto několik pokojů, které dnes jako jediné ukazují tu původní nádheru,“ připomíná kastelán.

Při defenestraci roku 1618 byl z okna Pražského hradu vyhozen Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který zámek v Jindřichově Hradci vyženil. A právě on nechal namalovat obraz. „Zachycuje tu událost z jeho pohledu, ona totiž měla přídech zázraku. Ačkoliv byli Vilém, druhý místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius vyhozeni z nějakých šestnácti metrů, všichni přežili,“ říká Jan Mikeš.

Protestantská strana to vysvětlovala tím, že pod palácem ležely odpadky a místodržící spadli do měkkého, z pohledu Viléma Slavaty se jednalo o čistokrevný zázrak. „Takže na obraze vidíme, jak Panna Marie vysílá Fortuny, dívky, které mají v rukách takové zástěry, do nichž všechny chytají,“ ukazuje kastelán.

Na obraze je ale i tajemná postava, která vzbuzuje různé otázky a má řadu možných výkladů. „Mnohem jednoznačnější je hned vedle ní smrtka, která naštvaně odchází, protože dnes neuspěla. Dále jsou tu nástroje Kristova mučení, protože Vilém se považoval za mučedníka víry, a také lebky popravených českých pánů ze Staroměstského náměstí,“ doplňuje.