Vichřice způsobila na Šumavě velké množství polomů

"Prioritou v těchto dnech je uvolnění stovek kilometrů turistických cest i lyžařských tras od padlých stromů. Pokud to klimatické podmínky umožní, bude zpracování polomů pokračovat na Šumavě i v zimě. Relativní výhodou podzimních vichřic je dostatek času na zpracování; případné rozmnožení kůrovců hrozí až v teplých jarních dnech," uvedl Kantořík. Meteorologická stanice na Churáňově naměřila nejsilnější nárazy větru v sobotu ráno - více než 115 kilometrů za hodinu; v neděli večer pak 100 kilometrů za hodinu. Obecně platí, že rychlost větru do 100 kilometrů šumavské porosty vydrží a škody bývají minimální. Při překročení této rychlosti se smrky nad podmáčených místech vyvracejí i s kořeny a na suchých stanovištích se často zlomí, dodal.

Národní park Šumava, vyhlášený v březnu 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 55.600 hektarů tvoří lesy. Ve 20. století bylo na Šumavě zaznamenáno více než 70 silných vichřic. Nejhorší následky měla vichřice v roce 1984; odstraňování jejích následků trvalo až do počátku devadesátých let. V letech 1984 až 1990 bylo podle Kantoříka na dnešním území národního parku zpracováno téměř 1,5 milionu metrů krychlových polomů.