Vesnice a v ní dva kostely. Velká Lhota je raritou díky tomu, že tu vznikly dva protestantské sbory
Pokud vyrazíte z Dačic do Studené na Jindřichohradecku, projedete vesnicí Velká Lhota. Ta má v současnosti jen něco přes sto obyvatel, přesto tu stojí dva kostely. A oba jsou evangelické. Jak tohle kuriózní soukostelí vzniklo, se vydal zjistit regionální stopař Filip Černý.
„Je to taková rarita, protože jinde se to nenajde,“ potvrzuje jedinečnost dvou kostelů ve Velké Lhotě farář Petr Melmuk. „Pouze ve městě Vsetín na Valašsku, ale tam je takový komplex, to už je zase něco jiného,“ dodává.
Velká Lhota měla téměř stoprocentní evangelické osídlení. Když císař Josef II. vydal toleranční patent a povolil protestantské vyznání, vznikly tu hned dva sbory – luterský a helvetský (reformovaný).
„Dva sbory tu žily pohromadě. Nejdříve to bylo takové zajímavé, protože měly pouze jednu toleranční modlitebnu, ve které se musely střídat. Toleranční omezení byla přísná, modlitebny nesměly připomínat kostely, nesměly mít věže, vchod měl být z humen,“ popisuje Petr Melmuk.
Tento stav trval až do protestantského patentu, který roku 1861 umožnil i evangelíkům stavět kostely s věžemi. Ve Velké Lhotě byl vybudován takzvaný horní kostel, z původní modlitebny se přístavbou stal dolní kostel.
Dolní kostel je luterský, horní reformovaný. „Luterské uspořádání počítalo s tím, že se určité prvky z římskokatolických kostelů podrží a nezruší. Reformovaný typ znamenal, že to, co není doloženo v Bibli, tam prostě nebude,“ doplňuje farář.
Kostely ve Velké Lhotě jsou o prázdninách otevřeny každou sobotu odpoledne. Kolem pak vede naučná stezka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






