Veslař Václav Vochoska a jeho jízda pro medaile

14. září 2013
Veslař Václav Vochoska

Staré biblické přísloví, že doma není nikdo prorokem, platí i v době internetu. Zadáte-li si do wikipedie jméno Václava Vochosky, tak se vám o něm v češtině objeví pár informací na necelé tři řádky a to ještě s překlepem. V anglické verzi internetové encyklopedie je už informací víc a úplně nejvíc – dva odstavce – najdete v její německojazyčné verzi.

Václav Vochoska přitom patřil na přelomu 70. a 80. let minulého století mezi významné české sportovce. Jako veslař získal na olympiádě v Montrealu v roce 1976 bronzovou medaili v párové čtyřce a na olympiádě v Moskvě o čtyři roky později také bronz ve dvojskifu. Z veslařských mistrovství světa má pak jak stříbrné, tak bronzovou medaili.

K veslování se jihočeský rodák dostal vlastně náhodou a to docela pozdě, ve svých sedmnácti letech. Václav Vochozka se tenkrát učil na strojního zámečníka v Třeboni a trenér tamních veslařů pracoval ve stejném podniku. „Když mě uviděl, tak mě začal nutit, abych přestal kouřit a začal sportovat“, vzpomíná s odstupem čtyřiceti let Václav Vochozka na své začátky. „Tak jsem začal veslovat a v jednadvaceti letech jsem už byl zasloužilý mistr sportu, nositel olympijské medaile a medaile z mistrovství světa a nositel státního vyznamenání. Prostě byl to raketový nástup mé sportovní kariéry“, dodává. Z třeboňského oddílu talentovaný veslař záhy přešel do pražské Dukly, kde – jak říká – přímo nastoupil „do vlaku na medaile“.

Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenal redaktor Filip Černý.