Věra Nosková: Obrana proti závisti
Nedávno jsem se ocitla v pěkném domě u někdejší spolužačky a žasla jsem nad jeho interiérem. Dům postavili a vybavení nechali odborníkem navrhnout už před dvaceti lety, ale dodnes je velmi moderní.
Je podobné všem těm elegantním interiérům, jimiž se na internetu chlubí různé celebrity. Ty jsou ovšem většinou mladé a mají dost prostředků. Moje spolužačka a její manžel nejsou mladí a penězi neoplývali, museli si vzít hypotéku, kterou budou splácet do konce života.
To jejich sousedé nevědí, a kdyby věděli, tak neuvěří, takže přátelé jsou atakováni jejich závistí, která se vybíjí v pomluvách, nesmyslných udáních, v malicherném okopávání kotníků. Nejradši by se odstěhovali, ale mají svůj dům rádi, sami si mnohé navrhli, srostli s ním.
Opačný případ je z druhého konce republiky. Má dobrá známá, žijící také v malém městě, se snaží závisti sousedů předcházet. Kumuluje peníze na spořicím účtu, což nikomu nevykládá, ale skoro nic si nedopřeje.
Má malý ubohý domek s dvěma komůrkami, ale nesnaží se ho zvelebit. Spí na vojenském kavalci z kovových trubek, pije ze zavařovacích sklenic. Stáří jí zbarvilo vlasy do šedé, nebarví si je, ale začala si na hlavě umotávat drdůlek, jaký mají babky na Ladových obrázcích. Šatstvo nakupuje jen v sekáči, občas něco šikovného najde v kontejneru na odpad.
Lidé z okolí jí opravdu nezávidí, to fakt, snad „babu“ politují. Ale stejně ji pomlouvají. Vždycky je proč, drbání a posměchu téměř nikdo neujde. Co s tím? Vykašlat se na mínění okolí a žít si podle svého.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
