Velikonoční pštrosí vejce? Jedině s elektrickou vrtačkou

9. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pštrosí vejce

Po kopcích Žďárských vrchů se prohání stádo pštrosů. Zdá se vám nepravděpodobné, že by někdo choval takové zvíře v nejchladnějším místě Vysočiny? Je to tak. Na farmě v Moravci těch pštrosů běhají desítky. Bohumil Prudík je chová hlavně na maso. O Velikonocích je ale zájem i o obrovská vejce.

„Před lety jsem dovezl chovné stádo a učíme se to dělat,“ říká Bohumil Prudík. Původně chtěl v bývalém kravínu chovat králíky, ale kamarádi mu doporučili pštrosy. Prodává jateční kusy, to znamená asi roční ptáky o hmotnosti devadesát kilogramů. Takový chovný pštrosí kohout váží 150 kilogramů. Sám farmář má ze pštrosa nejradši steaky: „Žádná prsíčka jako kuře to nemá, nejkvalitnější maso je stehno.“

Jedno pštrosí vejce rovná se plato těch slepičích

Chovné stádo na farmě Bohumila Prudíka čítá šedesát kusů. Na dva pštrosí kohouty jsou vždy tři slepice. Snesená vejce tady hned ukládají do líhně, kde se nahřívají čtyřicet dní. Míchaná pštrosí vejce tak farmář ochutná málokdy. V podstatě jen v případě, kdy je skořápka rozbitá a do líhně nemůže. Hostina pak ale stojí zato. „Vejce váží zhruba kolem kilo a půl, to znamená, že jedno vejce je plato vajec slepičích,“ říká Bohumil Prudík s tím, že pak mají doma vaječný víkend. „Pštrosí vejce jsou jemnější než slepičí,“ dodává.

Pštrosí vejce váží přibližně kilogram a půl

Když se pštros z vejce nevylíhne, může se vejce vyfouknout a skořápku prodat. V období Velikonoc je o ně velký zájem. Málokdo ale ví, jak silnou skořápku pštrosí vejce má. Vyfoukávat ho ústy nepřipadá v úvahu. „Musíme to dělat kompresorem, protože to jinak nejde. A dělat do pštrosího vejce dírku nůžkami je taky obtížné. Elektrická vrtačka to jistí,“ směje se Bohumil Prudík.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.