Vegan může být zdravý jak řípa, musí ale vědět, jak na to

18. srpen 2020

Na celém světě žije velké množství lidí, kteří jsou vegetariáni nebo vegani, třeba i z náboženského či etického přesvědčení, a žijí plnohodnotným způsobem života. 

Znáte to: Vaše dospívající dítě přijde jednoho dne domů a oznámí, že dnešní maso k večeři už jíst nebude. Je vegetarián. Nebo v radikálnějším případě vegan. Veganství je teď doslova módní vlnou.

Nakolik je zdravé a nakolik nebezpečné a jak vařit, abychom zajistili nejenom našim dětem životně důležité látky, Probrala ve Zdravíčku moderátorka Eva Kadlčáková s nutriční specialistkou Nemocnice České Budějovice Alenou Sladkou:

Vegetariánství je způsob stravování, který vylučuje zejména maso. Většina vegetariánů ještě konzumuje máslo, mléko i vejce. Důraz klade na zeleninu a ovoce, luštěniny a ořechy.

Veganství je striktnější, vyhýbá se všemu živočišnému, často i medu. Jde výhradně o rostlinnou stravu.

Na celém světě žije velké množství lidí, kteří jsou vegetariáni nebo vegani, třeba i z náboženského či etického přesvědčení, a žijí plnohodnotným způsobem života, nic jim neschází. Ale není dobrý nápad rozhodnout se v poledne, že budu vegan, a večer si dát z talíře jenom brambory. U takového nadšence hrozí, že to přežene a vyhladoví se. Aby si člověk neublížil, měl by si o tomto způsobu stravování nejprve nastudovat maximum informací.

Pro růst a život člověka je důležitý vápník. Ten běžně získáváme z mléka a mléčných výrobků. Jestliže je vyřadíme z jídelníčku, musíme vědět, kde jinde kalcium najít. Jinak naše kostra trpí. A to se projeví jak v dospívání, tak i v těhotenství a v době kojení anebo v menopauze, kdy hrozí prudký nástup osteoporózy, lidově řečeno řídnutí kostí , a špatně léčitelných zlomenin.

Kde vápník získáme: Denní potřebě vápníku - kdybychom za celý den už nic jiného nesnědli - odpovídá půl litru mléka. Získat ho z rostlinných potravin je náročnější, protože je odtud hůř stravitelný. Každý si svou spotřebu musí spočítat a rozvrhnout podle věku, pohlaví a váhy. Vápník obsahují v hojné míře ořechy, semena, mák, luštěniny, celozrnné pečivo.

Jednou z lapálií, která lidem, co nejedí maso, hrozí, je nedostatek železa. To je důležité pro krvetvorbu a z rostlinné stravy je obtížně získatelné. I jen z masa ho vstřebáme asi jednu třetinu. U rostlinných zdrojů je to přibližně třikrát horší.

Kde železo získáme: Důležité je konzumovat dostatek listové zeleniny, brokolice, růžičkové kapusty apod. Jednomu desetidekagramovému plátku červeného masa, který pro denní potřebu železa dospělého člověka stačí, se vyrovná dávka hlávkového salátu k obědu, druhý den brokolice jako hlavní jídlo apod. Není to žádné obrovské množství.

Vitamín B12 je důležitý pro tvorbu krve, DNA a přenos nervových vzruchů. Při nedostatku vnímáme poruchy koncentrace a paměti. Může se objevit brnění v prstech rukou či nohou, periferní nervy nefungují ideálně. Není to tak, že by to bylo na první pohled patrné, důsledky nedostatku se projevují až v horizontu jednoho dvou let. Ale rozbor krve nedostatek životně důležitých látek velmi dobře prokáže.

Kde vitamin B12 získáme: Tzv. kobalamin se v rostlinné stravě prakticky nenachází. Lidské tělo ho získává z vajec, mléka, sýrů, masa a vnitřností. Při náhradě se využívají mořské řasy, tempeh a droždí. Ani to ale nemusí být dostatečné. B12 lze dodat pomocí doplňků stravy, to jde ale trochu proti myšlenkové podstatě veganství.

Českému vegetariánovi stačí tuzemské zdroje:  Jablka, hrušky, kapusta, zelí, brambory, pohanka a další běžné druhy k dodání látek nezbytných pro lidské tělo postačí. Pokud se člověk stravuje tak, jak má, nepotřebuje doplňkové vitamíny a minerály z lékárny. Pilulky jsou určeny pro lidi, kteří je potřebují ze zdravotních důvodů.

Řada dospělých vegetariánů a veganů prospívá po léta, jsou štíhlí a zdraví. Podmínkou je, že mají své „diety“ zvládnuté. Je třeba si uvědomit, že časově a technologicky je příprava takové stravy náročnější než běžné vaření, stojí to i přemýšlení a zkušenost. Jelikož ale takoví lidé jedí dostatek zeleniny a ovoce, celozrnné výrobky apod., mají dostatek vitamínů a vlákniny. Dále omezují cukr, sladí zdravěji, to všechno jsou pozitiva, která odpovídají moderním výživovým doporučením. Jestliže si svůj příjem hlídají, nechybí jim ani životní energie.

Dětem se doporučuje pestrá strava: biopotraviny a alespoň občasné zařazení ryb a drůbeže. Zvlášť ve veganských rodinách jim hrozí fatální nedostatek vitaminu B12. Pro děti je také zásadní vápník, potřebují ho dvakrát tolik, co dospělí. Pokud ovšem ti zvolenému způsobu stravování rozumějí a vědí jak na to, neměl by to v případě vegetariánství být problém. Veganství jako zdravotníci nedoporučujeme.

autor: Český rozhlas České Budějovice
Spustit audio