Vědci objevili v nádrži Římov nové čeledi bakterií, jednu pojmenovali vodník

Tyto původně půdní bakterie se podle výzkumu dokázaly dokonale přizpůsobit sladkovodnímu prostředí například ztrátou nepotřebných funkcí.

„Bakterie, které jsme objevili, pod mikroskopem vypadají jako červené tečky,“ ukazuje hydrobiolog Adrian Stefan Andrei jednu z dosud neznámých vodních bakterií, kterou vědci pojmenovali Vodníkaceae, tedy po naší pohádkové bytosti

„Tyto organismy žijí hlavně v chladnějších sladkovodních vodách. Snažili jsme se vystopovat jejich evoluční cestu, jak se dokázaly přizpůsobit zcela odlišnému životnímu prostředí. Bakterie dříve žily v půdě, kde měly bohatou nabídku živin. V nádržích jako je například jihočeský Římov se naučily žít v prostředí, které je na živiny podstatně chudší,“ dodává Adrian Stefan Andrei

Klíště zvětšené až 600 tisíckrát ve 3D vidí jihočeští vědci díky novému mikroskopu

• Upravit
• Smazat

Vědci v Českých Budějovicích mohou jako první v republice získat trojrozměrné zobrazení klíšťat. Umožňuje jim to nejnovější elektronový mikroskop za více než 15 milionů korun.

Bakterie původně žily v usazeninách a ke svému životu využívaly jak polysacharidy, tak dusíkaté látky. Ve vodě se jednotlivé druhy specializovaly vždy jen na jeden zdroj potravy. Gen pro zpracování jiných látek se u nich ztratil.

V novém prostředí se u bakterií ale objevily i nové schopnosti. „Všimli jsme si, že některé tyto organismy obsahují geny, které jim umožňují zpracovávat energii ze světla. To je pro ně evolučně převratné získávání životně potřebných zdrojů. Do Římova přitéká obrovské množství živin a organických látek. Různé druhy mikroorganismů, mezi nimi i tyto bakterie, se zaměřují na jejich rozklad,“ vysvětluje hydrobiolog Rohit Ghai.

Význam těchto vodních bakterií je tedy pro život v nádržích velký. Vědci je proto chtějí i dál zkoumat. Pokusí se získat víc informací o koloběhu jejich života. Potom můžou zjistit, jak ovlivňují prostředí vodních nádrží.