Ve Stachách uvidíte hrob Šumavského obra i přírodní kuriozitu – hřiby, které rostou na náměstí

Stašský hřbitov obklopuje malý pozdně barokní kostel Panny Marie Bolestné, který pochází z roku 1781 a původně sloužil jako zdejší farní kostel. Teprve když byl v 19. století postaven velký kostel Navštívení Panny Marie, stal se ze staršího kostela kostel hřbitovní. Kolem něj najdeme staré náhrobky, železné kříže a především několik stop po lidech, kteří patří k historii tohoto koutu Šumavy.

Nejslavnější hrob leží u hřbitovní zdi nalevo od vchodu. Je na něm jméno Josef Klostermann. Mnohem známější je ale jeho přezdívka Rankl Sepp neboli Šumavský obr. „Tady se jmenují lidé po Šumavě, takže Rankla Seppa zná každý, Josefa Klostermanna ne. Sepp je lidově Pepík a on se narodil v chalupě, které se říkalo Ranklov,“ vysvětluje šumavský badatel Jaroslav Pulkrábek.

Rankl Sepp měřil přes dva metry a jeho podoba je známá z jediné pořízené fotografie. „Nerad se fotil, ale oni ho trochu podvedli, když mu řekli, že ta fotka je pro biskupa Jirsíka. Byl velice zbožný, tak se nechal vyfotit,“ vypráví Jaroslav Pulkrábek.

Šumavský obr je známý také díla Karla Klostermanna jako silák, který ve rvačce vzal do každé ruky jednoho muže nebo zvedl vůz naložený dřevem, když bylo potřeba vyměnit kolo.

Čtěte také

Hladina Lipna klesla a z vody vystupují pozůstatky zatopených vesnic, železnice i starých mlýnů

Zajímavostí je, že ve svém označeném hrobě ale zřejmě vůbec neleží. „Původně byl totiž hrob Rankla Seppa jinde. Oni ho přemístili, ale jak jsem pátral, nejspíš už nepřemístili tělo. To zůstalo v původním hrobě, který je asi tři metry od dnešního náhrobku,“ upřesňuje badatel.

Ve Stachách je dále pohřbený místní rodák, armádní generál a legionář Josef Bártík, vězněný komunisty v 50. letech. Připomínkou zdejší historie je i hrob posledního králováckého stašského rychtáře Matěje Štrobla. Stachy totiž bývaly jednou z králováckých rychet Královského hvozdu.

Samotná obec Stachy nabízí dochované ukázky tradiční pošumavské architektury a na náměstí jednu neobvyklou přírodní kuriozitu – hřiby, které pravidelně vyrůstají přímo v parku a jsou chráněné.

Za návštěvu stojí také velký kostel Navštívení Panny Marie z let 1842 až 1849. Uvnitř připomíná sklářskou minulost kraje křišťálový lustr. A kdo má rád techniku, může zamířit do Pošumavského hasičského muzea, kde jsou historické stříkačky, výstroj i hasičská vozidla.