Vaření marmelád pomohlo právničce Janě Pavlůskové nezbláznit se z práce. Teď už se svými výtvory objíždí výstavy

3. září 2025

Sklízení plodů ze zahrádky a jejich zpracování přináší radost mnoha lidem. Právnička Jana Pavlůsková tomu propadla natolik, že se svými marmeládovými výtvory dokonce objíždí potravinářské výstavy. A její ovocné směsi jsou skutečně netradiční, obsahují třeba prosecco nebo portské víno.

Vaření marmelád označuje Jana Pavlůsková za svou terapii. „Od začátku se mi líbilo, že vyrábím něco vlastníma rukama, a byla to cesta, jak se nezbláznit z práce a lidí. Ono si mě to našlo samo. Já věřím, že když si člověk přeje nějakou změnu, tak přijde,“ usmívá se.

Původní profesí právnička a personalistka zavařování zcela propadla. „V práci už jsem měla pocit, že všechno je na dlouhé lokte, cíle jsou dlouhodobé, a prostě jsem pocítila potřebu dělat něco rukama. Něco, co bude mít okamžitý efekt, co vyvolá reakci,“ vypráví.

Její marmelády reakci vyvolávají, protože jsou netradiční. Jana Pavlůsková kombinuje ovoce například s šumivým proseccem nebo portským vínem.

Dá se tedy po konzumaci takové marmelády vůbec sednout za volant? „Ano, marmelády jsou pasterizované při osmdesáti stupních a alkoholová složka těká při sedmdesáti. Nevím, kolik byste toho museli sníst, aby to mělo vliv na řízení. Zůstává tam ale ta chuťová stopa,“ odpovídá Jana Pavlůsková s úsměvem.

Celý rozhovor s Janou Pavlůskovou, která se pustila do vaření netradičních marmelád, si poslechněte v magazínu Dámská jízda. Dalším hostem pořadu je českobudějovická kreativní publicistka Monika Brýdová, která se podělí o tipy pro nejrůznější tvoření.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.