Vánoční výstava v podzemí Betlémské kaple v Praze přitahuje návštěvníky už 40 let

14. prosinec 2019

Teď se vydáme do podzemí Betlémské kaple na Starém Městě pražském, kde se do 2. ledna koná návštěvníky hodně oblíbená Vánoční výstava. Představuje betlémy a vánoční ozdoby z nejrůznějších materiálů, ale také tradiční řemesla a vánoční zvyky. Její letošní ročník je jubilejní – výstava už se totiž koná počtyřicáté!

Houkání a supění vláčku, zvonění věžních hodin, vůně perníku a především zvědavé oči dětí – to vše a mnohé jiné patří k Vánoční výstavě, jejímž hlavním organizátorem a hybatelem je Blahoslav Lukavec.

Blahoslav Lukavec: „Mně ani tak nevadí, že mi bude 70, mně vadí, že té výstavě je 40 let, to číslo mi připadá strašně velké. A je to problém, co ještě nového lidem ukázat, aby chodili v tom hojném počtu, jak chodí, aby nezačali být otrávení, že je to na té výstavě pořád stejné. Ale já nakonec zjišťuji, že ti lidé u nás hledají kouzlo klasických českých Vánoc a že jim tak ani nevadí, když se nějaký betlém zopakuje, ale že tu hledají to kouzlo.“

To potvrzují i slova paní Mileny, která na výstavu dorazila se svou malinkou dcerkou.

Maminka Milena: „Chtěly jsme se podívat, jestli je ta výstava stejná a ve stejném duchu jako vloni, což je, ale zase je to inovované, jsou tu nové věci. Vloni tady dceru nadchla kuličková dráha, která je tu i letos, a pak házení penízků do jezírka.“

Vánoční výstavě je věrná i babička malého Árona.

Babička malého Árona: „Já už jsem tady poněkolikáté, každý rok chodíme. To už je třetí vnouče, které sem vodím. Je to velice pěkné. Děti nejvíce zaujme vláček nebo ty kuličky, které běhají. Je to úžasné.“

A na výstavu se vrací nejen návštěvníci. Příjemné zvonění mě zavedlo za Janem Bondrou.

Jan Bondra: „Tady jsou věžní hodiny, jsou čtvrťové, takže každých patnáct minut odbíjí tyto cimbály.“

Jan Bondra už s vánoční výstavou spolupracuje minimálně 15 let.

Jan Bondra: „Myslím, že je to úplně ojedinělá výstava v rámci České republiky, kde teče potok, je tu mlýnské kolo, máme tady ryby v potoce, který pohání to mlýnské kolo, soustružíme tady dřevo, předvádí se tu různá řemesla, v průběhu let už se tu vystřídala všechna možná řemesla, i taková téměř zaniklá. Takže je to určitě hodně zajímavá výstava. To množství betlémů z celé republiky i ze Slovenska je od současných tvůrců, takže je přehled, co kdo v koutech našich republik vytvořil.“

Už potřetí se na výstavu vrátila paní Ilona Klawitterová, která před návštěvníky tvoří betlémy z moduritu a pomalovává je olejovými barvami. Téma betlémské rodiny je podle ní stále silné.

Ilona Klawitterová: „Rodina, Svatá rodina nebo rodina jako taková má symbolizovat lásku, vzájemnou lásku, rodinu. Také ti ostatní pastýři a všichni darovníci, kteří přicházejí k Betlému, mají vyzařovat radost, pospolitost a společnou radost, kterou bychom měli všichni společně prožívat a cítit alespoň v tu vánoční dobu.“

A o pár metrů dál si u paní Marie Staré mohou lidé vyzkoušet, jak se zdobí perníčky.

Marie Stará z Tábora na Vánoční výstavě vysvětluje, jak zdobit perníčky

Marie Stará: „To malování je radostná práce, ale radostná jen tehdy, když se na to člověk řádně připraví. Je třeba řádně prosít cukr 2x či 3x, aby tam nebyly krystalky, procedit bílek, aby tam nebyly ty vazy a pak poctivě vymíchat na tu správnou hustotu, udělat pěkný kornoutek a pak už to jde. Šikovné ruce a radost z díla je zaručená.“

Marie Stará z Tábora se na výstavu také opakovaně vrací.

Marie Stará: „Teď jsem to zrovna počítala – představte si, že podesáté! Prvně jsem tady byla v roce 2009 a vždy jsem tu nadšená. Vždy mě na té výstavě fascinuje dělnost lidí kolem toho a ty nápady. Mám z toho dobrý pocit, lidé sem s sebou přinášejí pozitivní energii, protože jsou oproštění od toho shonu a hluku nahoře a tady je takový poklid. Je to tu krásné! Kdo má nohy, ať běží do Betlémské kaple!“

První Vánoční výstava byla v roce 1980. Blahoslav Lukavec se zamýšlí nad tím, proč to bylo možné už v době totality.

Blahoslav Lukavec: „Ona to byla spíš náhoda. Víte, ty různé organizace, které byly schované pod Svazarmem, pod Svazem zahrádkářů nebo třeba pod hasiči, byly schopné někdy uspořádat velice zajímavé akce, které asi nebyly tolik kontrolované. My jsme nebyli žádná odbojná skupina, žádní disidenti, k tomu jsme neměli odvahu, ale ta výstava se dařila, politické problémy s ní nebyly a tím, že jsme byli schovaní pod Svazem zahrádkářů, jsme nějak unikali hlavní pozornosti toho bystrého oka různých strážců správného slavení vánočních svátků.“

Na Vánoční výstavu se můžeme těšit i příští rok.

Blahoslav Lukavec: „Příští rok bude výstava, která se bude jmenovat Jak se co dělávalo. V ní se chceme vrátit k tomu, jak si lidé vyráběli ty nejzákladnější věci k životu – to znamená, jak si doma vyráběli máslo a tvaroh. Chceme vyrábět i provazy, košťata, košťátka, smetáčky, různé proutěné koše, košíky a všechno to, co si ten prostý lid vyráběl sám v době, kdy nemusel pracovat na poli třeba v zimě.“

Letošní Vánoční výstava má název Vánoční ohlédnutí a představuje to nejzajímavější z uplynulých třiceti devíti výstav.

Spustit audio