V Záboří vyvěsili vlajku s hákovým křížem ještě před připojením k Říši, vzbudilo to značný rozruch

Po podepsání Mnichovské dohody začal zábor Sudet německou armádou, což dodalo odvahu i německým obyvatelům Strýčického jazykového ostrova na Českobudějovicku.

Ti byli přesvědčeni, že tato oblast rovněž co nevidět připadne k Říši. Již 2. října vyvěsili v Záboří na střechu návesní kaple vlajku s hákovým křížem na znamení oddanosti Hitlerovi.

V reakci na to dorazili do Záboří dva četníci z nedalekého Čakova, aby zajistili její sejmutí. Štábní strážmistr Jindřich Komárek a strážmistr Štefan Kiací po příchodu do obce nařídili obecnímu sluhovi Matthiasi Broschovi, aby přinesl žebřík a vlajku sundal.

Rozruch na návsi postupně přilákal ke kapli na šedesát osob, které začaly sejmutí vlajky bránit. Objevili se mezi nimi i muži, kteří v září odmítli mobilizovat a od té doby se ukrývali v okolních lesích. Jeden z přítomných se Komárkovi pokusil vytrhnout z rukou zbraň, to se mu však nepodařilo a byl zatčen.

Četníci za vyhrocené situace opustili Záboří a hned následující den se dožadovali zesílení čakovské stanice. K tomu skutečně došlo, a navíc byla zřízena prozatímní četnická stanice v Záboří.

Veškerá opatření však byla zbytečná, neboť německé obyvatelstvo Strýčického jazykového ostrova se ke konci listopadu 1938 dočkalo připojení k Říši, a v Záboří tak mohli na návesní kapli opět vyvěsit říšskoněmeckou vlajku.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.